Sokol Ledčice - historie


Vznik sokolské tělovýchovy

 Na počátek tohoto vyprávění se vraťme do poloviny 19. století. V roce 1859, po porážce Rakouska ve válce sItálií, padl i bachův absolutismus. Tato událost měla vliv také na českou společnost, která začala vytvářet vlastenecké vzdělávací kulturní a tělovýchovné spolky. Tehdy se v pravou chvíli a na pravém místě objevily dvě zajímavé osobnosti – dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, kteří se podle řeckého vzoru kalokagathie (kalos – krásný, agathos – dobrý) rozhodli založit první český tělovýchovný spolek, jemuž dali jméno Sokol.
Stalo se to 16. února roku 1862. Být Sokolem, znamenalo uplatňovat myšlenky bratrství mezi lidmi, kázně, vytrvalosti, lásky k vlasti, rozvíjení zdatnosti, vůle, hájení pravdy ...
Sokolská hesla v sobě často obsahovala pokrokový a humanistický náboj: Jedinec nic, celek vše! Tužme se! Kupředu, zpátky ni krok!
To poslední heslo je mnohým z nás povědomé, ale nemylme se, nejde o „dítko“ vzniklé po roce 1948. Oba zakladatelé velmi striktně odmítali jakékoliv politické směřování spolku. Pozdravem Sokolů bylo „Na zdar!“. Znakem spolku se stal sokol v letu. Autorem nádherného spolkového praporu byl Josef Mánes, který navrhl i sokolský kroj – světlé kalhoty a kazajku s čamarami z režného plátna, červenou „garibaldiovskou“ košili, tmavou kulatou čapku ozdobenou červenobílou kokardou  a sokolím perem. Sokolský kroj se stal ve své době doslova módní záležitostí. Ženský tělovýchovný „úbor“ tvořily šaty s dlouhým rukávem, se sukní pod kolena a nabíranými kalhotami sahajícími do poloviny lýtek. Vše bylo doplněno vysokými šněrovacími botami. Teprve po zhruba 40 letech se objevil sokolský dámský kroj tak, jak jej znaly naše babičky – modrá skládaná sukně (nebo trenýrky), bílá halenka zdobená červeným lemováním a vyšívaná čelenka.
V Sokole se trénovala nejen prostná cvičení, ale také atletické disciplíny, šerm, stolní tenis, lyžování, cvičení na nářadí, plavání; pěstovala se turistika, zápas či jízda na koni. Kromě toho se hrálo ochotnické divadlo, konaly se besídky, výlety a mnoho dalšího. Zakladatelům totiž nešlo jen o tělocvik, o tělesnou výchovu, ale o plné uplatnění hesla Ve zdravém těle – zdravý duch! Směřovali také k výchově mravného, pracovitého, rozumově vzdělaného, kulturního a vlastenecky cítícího člověka. V roce 1882, kdy Sokolové pořádali první slet, měly jejich jednoty třináct a půl tisíce členů.
Po vzniku Masarykovy republiky se Sokol stal opravdu masovým hnutím. Česká obec sokolská byla přeměněna na Československou obec sokolskou. Vlivem celonárodního nadšení byl také v Ledčicích, roku 1900 Sokol ustanoven. Podle vyprávění pamětníků postupem doby byla v Sokole organizována snad celá vesnice. Nejznámějším jeho starostou byl pan Antonín Husák, jehož dědeček v roce 1886 nechal postavit ledčickou školu. Cvičiteli žáků a dorostu v období mezi válkami byli pan Šturma – pekař, Bohuslav Brejcha – truhlář, JosefKrál, Antonín Plicka řečený Fousáč, Jaroslav Bušil, Antonín Nohejl, paní Nedvědová a další. Cvičilo se v sále u Postráneckých v čp. 186. Cvičenci zde měli kruhy, koně, hrazdu, bradla... Ledčičtí se také pravidelně zúčastňovali župních sletů. V roce 1921 v Kralupech, r. 1922 v Terezíně, později v Libochovicích (1924), Roudnici (1925), Budyni (1927), Lužci (1929), Terezíně (1931), Lovosicích (1933), v Ústí nad Labem (1934). V roce 1938 se jubilejního 10. všesokolského sletu v Praze zúčastnilo velké množství místních lidí. Za župu Podřipskou cvičilo 14 ledčických chlapců. Byli prý ubytování v Měšťanské škole v Cimburkově ulici plných šest dní. Podle vyprávění pamětníka, pana Josefa Milera z čp. 202, je vedl pan Václav Kirchner. Jako perlička určitě zazní i to, že pro cvičence po návratu ze sletu přijel k vlaku do Ouholic kočí ze statku čp. 44 patřícího Podolským, zrovna v době, kdy mezi dobytkem vypukla slintavka a kulhavka.

Poslední slet, kterého se ledčičtí organizovaně zúčastnili, se uskutečnil v roce 1948. Svědčí o tom vzpomínka pana Volka:
"Čtyřikrát v týdnu se v hostinci Na Vinohradech konalo cvičení ženských a mužských složek Sokola. Já tehdy patřil do kategorie dorostenců, které vedl Jarda Král, řečený Bican. Ženy, pokud si vzpomínám, cvičily paní Bubeníčková a Nedvědová. Nácviku na Všesokolský slet se ujal Jaroslav Král – ten z Cikánky a s ním jsme jeli i do Prahy. Fotka zachycuje jen část ledčické výpravy. Byl to pro nás veliký zážitek. Nejen Strahovský stadion zaplněný cvičenci, ale také Praha samotná. Dokonce jsme tam navštívili kino a myslím, že většina z nás viděla poprvé barevný film; tehdy to byl Zloděj z Bagdadu. Kdo vykonával prvního poválečného starostu Sokola už si nevybavuji, jen vím, že se tenkrát rozhodovalo mezi panem Husákem  a panem Králem – strojníkem. Posledním starostou před rozpuštěním organizace byl pan učitel Velímský. Ještě si pamatuji, že před celostátním zrušením Sokola bývaly až do let 1950, 1951 výborové schůze v hostinci „U Bendů“."

Tělovýchovná činnost po roce 1948 byla silně ochromena. Nuceně zanikla i sokolská kulturní činnost. Zůstaly jen některé ze sportovních klubů, v jejichž čele většinou stáli komunisté. Funkci Sokola nahradila tzv. ČSTV.

Počátky fotbalu
Česká veřejnost měla možnost poprvé vidět „kopáče na míčišti“ 29. září roku 1887 v Roudnici nad Labem. Ano, bylo to u nás na Podřipsku, nikoli někde v Praze, nebo v jiném velkém městě. Výsledek zápasu dvou roudnických „teamů“ se nedochoval, ale zcela jistě se ví, že soudcoval kníže Lobkowicz a na zápas zdejší diváctvo zvali místní studenti.

O deset let později byla vydána poprvé i pravidla „footbalové hry“. Některé opravdu půvabné formulace v nich uvedené stojí za zmínku:
"Nářadím jest míč nadutý čili ballon zvláště upravený. Gumový a koženým obalem opatřený.
Hra hrána jest na míčišti, jež se vytkne brázdami, nebo kameny, deštníky či holemi.
Účelem hry jest obhájení mety domácí a dobytí mety nepřátelské. Meta jest dobyta,dokopne-li se míč mezi tyče pomezní, jež jakousi bránu tvoří."

Nejvýznamnějším dnem české fotbalové prehistorie je 29. březen roku 1896, kdy spolu poprvé na Císařské louce v Praze hrála Sparta se Slavií. Sparťané vyhráli 1:0, ale rozhodčí dodatečně gól neuznali, a tak výsledek 0:0 se stal oficiálním. To byl počáteční moment rivality pražských „S“ a rozdělení národa fanoušků na sparťany a slávisty.No a když 19. října 1901 v restauraci U zlaté váhy byl založen Český svaz footbalový, vznikaly kluby zaměřené na „kulatý nesmysl“ jako houby po dešti. Kopaná se hrála prakticky na každém plácku a jména jako Káďa-Pešek, Bican, Janda-Očko, Franta Plánička zněla Čechům jako Otčenáš.Také v Ledčicích se fotbal ujal. Kluci honili „merunu“, kde se dalo.

V roce 1905, první zahraniční trenér působící v Česku – Skot John William Madden - o našich tehdejších fotbalistech řekl:Česky plejer mysli, že moc umi. Ale malo trenink, jen samy holka end hospoda. Šecko for sranda“. Neplatí tato jeho slova tak trošku i dnes? Výše zmiňovaný Skot české fotbalové dění neuvěřitelným způsobem poznamenal. Zavedl do něj totiž disciplinu a pořádek. Velký důraz kladl na techniku hry, denní trénink, „kondičku“ hráčů, ale i na jejich rehabilitaci. Fotbal byl v té době velmi mladým sportem.

První dresy, které "čefka" (Český amatérský fotbalový klub) ledčickým fotbalistům v roce 1932 přidělila, měly žlutou barvu. Proto se někdy ledčickým fotbalistům dodnes říká "housátka". Dnes vedou své zápasy pod žlutou vlajkou s černým terčem, uprostřed něhož sedí žluté house.

      Oficiální oddíl kopané TJ Sokol Ledčice vznikl v roce 1942. Při jeho zrodu stáli (viz první  foto) sedící zprava: Josef Král, Jaroslav Lebduška, Václav Voves, ?. Stojící zprava: Josef Došek, ?, Václav Zeman,  František Košťál, ?, Jaroslav Švehla. Nezobrazeni: Jiří Jiránek, František Srba a Josef Staňkovský. Klubová místnost tělovýchovné jednoty tehdy byla na Nových Vinohradech, hřiště pak Na ladech a proti hřbitovům.

Minulost ledčického fotbalu ve fotografiích

 

Ledčické fanynky
K hezkým tradicím fotbalu v Ledčicích v dobách minulých  patřila vždy pravidelná účast místních žen a dívek na
všech fotbalových utkáních konaných v naší vesnici. Stály kolem hřiště a hlasitě fandily
svým silnějším polovinám.
Aby si mohly fotbalu užít ledčické ženy i dnes, a třeba navrátily tuto jinde nevídanou tradici,
uvádíme zde malý přehled základních fotbalových pojmů. Neboť každého fanouška je třeba.

Fotbalové základy
Na hřišti se během hry najednou pohybuje 22 hráčů – po jedenácti v každém mužstvu.
Hráč může hrát nohama, hlavou, stehny a hrudníkem. Ničím jiným.
Jeden zápas trvá 90 minut, to jest dva poločasy po 45 minutách. Ale pozor!
Fotbalové minuty se dají i „natahovat“!
Gól může dát kterýkoliv z hráčů.
Pokutové území je místo, odkud se střílejí penalty a je to takový ten malý
a velký obdélník nakreslený kolem brány.
Rozměry hřiště jsou na délku 90 – 120 metrů, na šířku 45 – 90 metrů.
Mistrovství světa ve fotbale se koná vždy po čtyřech letech.
Naši hráči mistrovství světa ještě ani jednou nevyhráli.

                                                        nahoru

Česky English Deutsch Netherlands

http://www.geosense.cz/geoportal/ledcice

Svoz odpadu 

Zimní svoz:
od 1.1. do 31.4. 
a od 1.11. do 31.12.
ve čtvrtek každý týden.
Letní svoz:
od 19. 5. do 31.10.
jednou za čtrnáct dní každý lichý týden ve čtvrtek.
Svoz probíhá cca od 6 hodin ráno.

Vyhledat v textu

-->

Je nutné nainstalovat Flash player

26. 4. Oto

Zítra: Jaroslav

Aktuality s rozesíláním e-mailových zpráv

Inzerce

příspěvků: 43

Diskusní fórum

příspěvků: 268

Návštěvnost stránek

143877