2002

Povodeň:

            Velké události porcují čas. Když se stanou i po mnoha letech, ba dokonce života, si jejich pamětníci snadno vybaví, kde v onen osudný okamžik byli a co dělali. Stávají se orientačními body, díky nimž vzniká vědomí, že něco bylo „před“ a něco „po“. Zrodily se také koneckonců všechny známé letopočty. Do takové dějinné galerie vstoupil i týden uprostřed srpna tohoto roku. Nemusíme chtít si jej zapamatovat. Z paměti nám tak jako tak nevymizí. V naší vlasti řádila velká voda a tato povodňové navštívení mělo pečeť biblické katastrofy gigantického rozměru.  Ze šokovaných úst nás všech zněla otázka: Proč? Odpověď neexistuje. Jen náhoda dělila lidi na ty, kteří byly připraveni o všechno a na ty, kteří přišli dokonce i o život, nebo naopak zůstali nepoškozeni. Lidé však ani v takové situaci neztráceli schopnost pomoci. Pohled na nezasloužené neštěstí zdvihl nebývalou vlnu soucitu a solidarity. Povodně začali 7.srpna 2002, kdy vytrvalý déšť rozvodnil řeky. Voda přišla v takové síle, jakou nikdo nečekal. Čechami se řítila jako smršť nejničivější povodeň
v novodobých dějinách brala a bořila všechno, co jí stálo v cestě. Lidé byly připraveni v nejlepším případě na stoletou vodu, ale přišla pětisetletá! Zoufalí lidé prchající před rozvodněným živlem se snažili zachránit alespoň to, co pobrali
do rukou. Druhý a třetí srpnový týden 2002 zničil život statisícům obyvatel této země. Mnozí přišli o domovy, 17 jich zaplatilo životem…Zničené vesnice (Metly, Zálezlice, Hořín, Vrbno), města odříznutá od světa (České Budějovice, Český Krumlov, Kralupy nad Vltavou…), nešťastní a zoufalí lidé. Tisíce malých i velkých příběhů. Hasiči, policisté, záchranáři, obyčejní lidé – to jsou hrdinové, kteří pomáhali, kde se dalo. Chyběly centimetry  a povodňová tragédie v Praze mohla být ještě horší,už byla. Na poslední chvíli postavené zábrany zachránily historické centrum Prahy od apokalypsy. Byla zničena Kampa, Karlín, všechny pražské ostrovy se ocitly pod vodou, byl zaplaven Smíchov, Chuchle, Zbraslav, zaplaveno bylo metro, zoologická zahrada a nespočet dalších míst metropole. Celý národ se obával o osud Karlova mostu, k němuž léta páně 1357, devátého dne sedmého měsíce, v pět hodin 31 minut položil základní kámen sám otec vlasti, císař Karel IV. Číselná řada 1-3-5-7-9-7-5-3-1, v jejíž magičnost císař věřil, přinesla mostu i městu v němž stojí ono příslovečné štěstí. Symbol víry  v překonání povodně vydržel. Když voda v okolí řek ustoupila, začalo sčí-tání škod. Nikdo nečekal, že důsledky záplav budou tak obrovské. Celkové škody se odhadují na více než 90 miliard korun. Povodeň zasáhla 35 okresů a postihla 446 obcí, 99 obcí a městských částí bylo zcela zatopeno. Rozvodnilo se celkem 21 řek. Vltavou protékal rekordní průtok vody, který nebylo možno přesně zjistit, neboť k tomu nestačila měřidla. odborníci odha-dují, že to bylo přes 5 tisíc kubíků za vteřinu. Kdo neprožil, neuvěří, kdo prožil, nezapomene. Letošní povodně způsobily také na historických památkách našeho regionu mohutné škody, které pokud vůbec, půjdou jen těžce napravit. Byl zcela zničen park ve Veltrusích, těžce poškozen zdejší zámek…Ironií osudu však voda také odhalila cenné věci, a to  v obci, která utrpěla nejvíce – v Zálezlicích. Při odstraňování povodňových škod památkáři v místním kostele objevili tři už dávno zapomenuté oltáře z patnáctého století a v kryptě pak našli láhev se vzkazem od zednického mistra ze století devatenáctého. Nebýt potopy, možná by to nikdo nikdy neobjevil. Přes všechna utrpení, která voda způsobila, nám tak dala vědět nejen něco o sobě, kdy šlo opravdu o životy, ale i trochu o naší historii. A člověk bez minulosti, jakoby ani nikdy nebyl. Katastrofa se odrazila také ve vlně solidarity s postiženými. Také ledničtí obyvatelé nezůstali stranou – 92 lidí poskytlo finanční dary v celkové sumě 38 tisíc korun, dalších 55 občanů poskytlo materiální pomoc. Děti z ledčické školy uspořádali sbírku školních pomůcek a hraček, jejíž výtěžek byl předán dětem ze základní školy v Hoříně. Naše děti se kromě toho zúčastnili bohulibé akce nazvané „Žlutej slon“. Malovaly obrázky a z jejich prodeje spolufinancovaly obnovu sloního pavilonu v pražské ZOO. Ve spojitosti s letošní povodní ožily i dvě legendy, které jsou hodny zaznamenání v této knize. 15.června tohoto roku při vyzvánění u příležitosti svátku sv. Víta puklo srdce největšího českého zvonu ZIKMUND ve věži katedrály na Pražském hradě. Podle legend to nevěstí nic dobrého. Téměř půltunové a 170 cm vysoké zlomené srdce propadlo podlahou z tlustých fošen a zastavilo se  o další podlahu, která byla pod velkými zvony právě kvůli podobným případům. Lidé si tuto událost s povodňovou katastrofou, před kterou prý tímto způsobem 17 tun těžký zvon českou zemi varoval. Dávno před tím, o silvestrovské noci loňského roku, se stala jiná podivná věc.  Hodinu před půlnocí se z ničeho nic zastavily věžní hodiny umístěné nad Staroměstským orlojem. Právě
k poslední noci roku se váže hodinářská pověst. Podle ní tou dobou chodí Staroměstský orloj kontrolovat sedmadvacet českých pánů, popravených na Staroměstském náměstí 21.června 1621. Pokud tu noc jdou hodiny špatně, Čechům bude ouvej. Pražský orlojník Ota Zámečník, který také opravoval hodiny na lednčickém kostele svatého Václava, konstatoval, že na Silvestra orloj už z pověrčivosti zkontroloval a ten byl v pořádku. Přesto v hodinách prasklo pérko. Pak přišly povodně. A v úterý 13.srpna 2002 se Staroměstský orloj zastavil a mlčel déle než 14 dnů. Povodeň totiž zcela zdevastovala příslušnou trafo stanici. A teď věřme, či nevěřme…

Počasí:

              Letošní počasí bylo skutečně alfou a omegou života v naší zemi. V lednu mrzlo, až praštělo. Po celé republice se lidé choulili do teplého oblečení s meteorologové zapisovaly ledové rekordy. 2.ledna zažili arktické ráno obyvatelé Horské Kvildy na Šumavě. Rtuť teploměru tu spadla na neuvěřitelných mínus 37 stupňů Celsia. Silné mrazy nadělaly rozsáhlé škody na zemědělských plochách. Půdu, která byla od povodňového léta doslova prolitá vodou, pro-mrzla 
 a z polí udělala neprodyšnou krustu. Kvůli rozbahněné půdě se nepodařilo sklidit všechnu řepu a brambory a ty pak zamrzly. Ani v okolí Ledčic zemědělci nedokončili na několika místech podzimní orbu. Silné mrazy kolem -15˚C škodily
i dalším porostům, které nebyly chráněny sněhovou pokrývkou. V polovině měsíce pak mrazy polevily a pro změnu 28.1. byly silná zimní bouřka. Pranostika praví: „Když v zimě hrom se ozve, bude hojnost vína“. Musím konstatovat, že letos
to naplatilo. 31.1. bylo 12,8˚C. Únor byl srážkově nadnormální. 5.2.se objevila první mlha a v Ledčicích  se o tom traduje, že přesně za 100 dní přijde hodně vody. V té době (dubnu) skutečně přišel přívalový déšť a kroupy. (2.4.). 21.února opět napadl sníh, ale udržel se díky poměrně vysokým teplotám jen kratičce. Zato první letní den proběhl až hanebně. Svištěl studený vítr, nasněžilo a byl třetí stupeň zátěže. A přitom prý v lednu už vylezli ježci! Další přívalový déšť s krupobitím přišel 2.května, to se dokonce vylil ze svých břehů rybník na Ladech  a desítky ryb se tak ocitli na silnici a ve strouhách. Obětaví lidé je zachraňovali a dočasně je umisťovali do všelijakých vaniček, sudů a lavorů. Od 7.června nastala vlna veder. Meteorologové mluvili o tropických teplotách, novináři psali  o teplotním šoku a našinec proklínal  ten děsný hic. Pamětníci vzpomínali na „vedřiny“, což byly školní prázdniny  z důvodu velkých teplot. Teploty ve stínu neklesaly pod 34˚C. O první letní den, 21.6., bylo skutečně nepříjemné vedro. A večer v 17:30 hodin to přišlo: liják, krupobití, vichřice. Napršelo 28 mm vody, vítr vyvracel stromy, porážel popelnice, odnášel střechy. V Ledčicích se od pískovny zvedl temně oranžový mrak prachu, který zahalil celou vesnici. Vichr rval listí a větve stromů, voda se dostala mnohde až do bytů.
V Kralupech kroupy způsobily škody na střechách domů, na Mělníku až do druhého dne nešla elektřina, po celé zemi prakticky nefungovali mobilní telefony. Tato bouřka byla pozdějších zpráv byla největší na celém kontinentu. 8. a 9. července bylo naměřen 42˚C. 17.července opět přišel silný déšť. V tento den jsem se shodou okolností vyskytovala
v Litoměřicích, kam jsem se zajela podívat na výstavu panenek. Zdejší muzeum právě prožívalo strašné chvíle. Mnoho výstavních ploch bylo vyplaveno, voda protékala i kolem lustrů. V srpnu se pak dostavili zmiňované záplavy.  A s nimi evakuace desítek tisíc lidí, hrůza a bezmoc. Takže nebylo ani pomyšlení podívat se večer na oblohu, kde nesmírně krásně zářily Perseidy, roj meteoritů, lidově nazývaných „slzy svatého Vavřince“. Úlomky komety (Swift – Tuttlerovy) při vstupu do zemské atmosféry vzplanou a jsou pak pozorovatelné pouhým okem. Nejstarší záznam o těchto meteoritech po-chází z Číny z roku 36 našeho letopočtu. Jméno mají odvozeny od souhvězdí Persea, ze kte-rého každoročně v tutéž dobu jakoby vylétají. Měsíc září proběhl klidně a obvykle. Bylo krásné Babí léto. Zato říjen si vše vynahradil. 3.,11. a 12 října foukal silný vítr o síle vichřice. V pátek 27.října se nad naším regionem přehnal vítr o síle orkánu a přinesl sebou ohromné množství vody. Tato čtvrthodina řádění živlu po sobě zanechala spoušť. Na silnicích a podél nich leželo ne počítaně vyvrácených stromů, někde to sebralo střechu, jinde byly bez proudu. V klidu nebyla ani záchranná služba
a hasiči. Příroda dala o sobě zase vědět. A to jen na kratičký moment. Jenže lidé znovu zapomenou a povedou nabubřelé řeči o jejím zkrocení. Zajímavé je, že se splnila jedna místní pověra. V ní se totiž věří, že když Říp „přijde“ až k vesnici, přijde s ním nějaká přírodní pohroma. Mohu potvrdit, že asi tři dny před touto vichřicí se zdálo, že hora Říp je téměř na dosah od Ledčic. Také České středohoří se přiblížilo. Bylo vidět snad každý strom. Něco podobného jsem za třicet let, co v Ledčicích žiji, ještě nezažila. V listopadu bylo příjemné počasí, takže mohla proběhnout nutná oprava střešní krytiny na kostele svatého Václava, která byla poškozena právě 27.října. Oprava stála 32 tisíc korun. Prosinec měl naprosto běžné a obvyklé parametry.

 

Volby:

           Letos se naši občané zúčastnili dvou voleb. 14.6. proběhly volby do Parlamentu ČR. V Ledčicích získala nejvíce hlasů ČSSD, na druhém místě se umístila KSČM a na třetím pak ODS. První dva listopadové dny tohoto roku byly ve znamení voleb do místního zastupitelstva. U městského úřadu v Kralupech nad Vltavou byla zaregistrována jediná kandidátka Sdružení nezávislých kandidátů: Všech patnáct kandidátů je bez politické příslušnosti.
    
       Jiřina Michovská , 44 let, starostka obce
       Ivana Plicková, 54 let, pedagog
       Milan Kučera, 48 let, soukromý podnikatel
       Antonín Salač, 45 let, soukromý podnikatel
       Josef Miler, 55 let, důchodce
       Jana Jansová, 54 let, pedagog
       Marie Zemanová, 37 let, technik
       Jiří Mareš, 33 let, soukromý podnikatel
       Bohumila Vejmoláková, 51 let, administrativní pracovnice
       Jana Říhová, 43 let, zdravotní sestra
       Zdeněk Veverka, 36 let, řidič
       Jiří Švehla, 37 let, kuchař
       Radek Budka, 34 let, vedoucí dopravy
       Zdeněk Kořínek, 39 let, soukromý podnikatel
       Stanislava Petráková, 50 let, administrativní pracovnice


             Všichni zvolení kandidáti, až na dva již pracovali v minulém obecním zastupitelstvu. Tenkrát před čtyřmi lety
si stanovili tři priority rozvoje obce: školství, dobudování vodovodu a ochranu přírodních památek. Realizováno bylo ale mnohem více. Vodovod je hotov, před dokončením je plynofikace obce, finišuje zpracování Územního plánu, byl otevřen jeden z prvních sběrných dvorů v okolí, byla zařízena nová knihovna, zrekonstruováno sociální zařízení i tělocvična v
e škole, byla uskutečněna generální oprava místní chráněné kulturní památky v kostele svatého Václava, byly provedeny terénní úpravy školní zahrady, osvětleno školní hřiště, rekultivovány černé skládky v katastru obce, ve vesnici a jejím okolí se vysázely tisíce stromů a keřů, pracuje se na projektu kanalizace, byl vytvořen architektonický návrh na společenský dům nazvaný Podřipská stodola, Ledčice vstoupily do Dobrovolného svazku obcí Vltava a Podřipsko,
je pravidelně vydáván již čtvrtý ročník místního zpravodaje “Ledčické novinky“, v Základní škole byla zrekonstruována kotelna z koksu na plyn, v obci byly osazeny nové dopravní značky a odpadkové koše… Potěšitelné je také to, že se podařilo navázat na dávné li-dové tradice. Takže ledničtí občané spolu slaví Tři krále, Masopust, otevírání studánek, Velikonoce, Čarodějnice, Máje, pouť, posvícení, Advent, dokonce i Štědrý den. Stále častěji se vyjíždí za kulturou, jsou pořádány koncerty, zájezdy či sportovní klání. Úspěch mají i výstavy a jarmarky, které se stávají pomalu určitou tradicí. Vynikající ohlas měly i oslavy 775. výročí obce a 115. let školy. Ledčice ale mají i svá trápení. V obci není žádný sál, třebaže architektonická studie je hotová. Schází finance. Naše komunikace jsou ve velmi špatném stavu. Stále ještě
ve vesnici existují zákoutí nepříliš vábná a pěkná. Čeká nás všechny tedy ještě mnoho práce. Ale jak se říká: „Když se ruka k ruce vine, tak se dílo podaří“. V Ledčicích nikdy nešlo a ani nemůže jít o příliš velkou politiku. Nic se nekoná podle sympatií k té či oné straně, lae vše se podřizuje tomu, co je pro obec  a její obyvatele nejlepší a nejpotřebnější.

Domegrafie:

           V Ledčicích v roce 2002 žilo celkem 585 obyvatel. Z toho 300 žen a 285 mužů.
Věková skladba:   0-14 let    17,5%
                              15-59 let     64,4%
                               60 a více    18,1%

           Za prací vyjíždí 79% obyvatel. Stav středoškoláků a vysokoškoláků se od loňska nezměnil. Všichni úspěšně studují.
            V roce 2002 se v Ledčicích narodilo 7 občánků. Prvního vítání občánků (11.5.) se zúčastnily tyto děti: Tomáš Pokorný, Václav Klatovský, Leona Staňková, Rostislav Zajíc, Lukáš Florián  a Veronika Zikmundová. Další slavnostní vítání proběhlo 29. září, přesně v den, kdy před 30 lety Sbor pro občanské záležitosti slavnostně vítal první děti mezi občany obce. Tehdy to byly dnes už dospělí Karel Král, Jaroslav Švec, Antonín Plicka, Michaela Petráková, Jiří Sypecký, Rostislav Jarůšek a Petr Miler. V letošním jubilejním čase byla do řad ledčických občanů přivítána Hanička Hodková, která všechno, co se kolem ní dělo, klidně a spokojeně prospala. Řady obyvatel naší obce v roce 2002 navždy opustili: Marie Budková, Josef Šourek, Václav Štechr, Lukáš Urík, Miloslav Černý a Jaroslav Plicka. Čest jejich památce.

 

Nezaměstnanost, mzdy: 

            V tomto roce, jako v letech minulých, se projevoval nedostatek práce. Stihl i mnohé naše občany. Přirozený důsledek toho byl, že i místní obchody a živnosti nedocílily dřívějších obratů. Také OÚ v Ledčicích, jako i dříve, zaměstnával několik lidí na veřejně prospěšných pracích. Na úřadu práce je největší poptávka po lidech vyučených - především po tesařích, truhlářích, svářečích a opravářích. Nejmenší poptávka je po vysokoškolácích. 1.ledna 2002
se ze zákona zvýšila minimální mzda na 5 700,-korun. Minimální mzda hodinová stoupla ze 30,- na 33,90 Kč. Zajímavé
je, jaký byl vývoj minimální mzdy v historii. Minimální mzda vznikla v 19. století jako obrana zaměstnance před sociálním tlakem zaměstnavatelů. Poprvé ji zavedli v roce 1894 na Novém Zélandu. V Evropě existuje od roku 1918, kdy ji zavedlo Norsko a Rakousko. V Československu platila minimální mzda od roku 1919. V roce 1967  se kategorie minimální mzdy stal součástí Evropské sociální  charty – jako doporučení, nikoliv povinnost. A jaká je průměrná je průměrná hrubá měsíční mzda v Česku roku 2002? Například:

Ředitel velkého podniku                =    86 000   Kč
Vedoucí pošty                                  =    36 000   Kč
Vedoucí provozu banky                  =    41 000   Kč
Vysokoškolský profesor                =    29 000   Kč
Právník                                              =    32 000   Kč
Pojišťovací agent                            =    17 000   Kč
Lékař                                                 =    25 000   Kč
Učitel                                                 =    14 000   Kč
Zdravotní sestra                              =    12 000   Kč
Vrátný                                                =      8  000   Kč
Popelář                                             =    11 000   Kč
Metař, čistič záchodků                   =    11 000   Kč
Řidič autobusů, tramvají               =    15 000   Kč
Švadlena                                          =      9  000   Kč
Zedník                                               =    11 000   Kč
Kuchař                                              =    10 000   Kč
Redaktor, novinář                          =     26 000   Kč

Udělení erbu a praporu:

           14. května roku 2002 byl předsedou poslanecké sněmovny Václavem Klausem na základě projednání
v podvýboru pro heraldiku a vexilologii PS idělen naší obci znak a prapor. Věřím, že všichni obyvatelé Ledčic přijmou své nové obecní symboly jako své výsostné znamení nevšední hodnoty. Že znak i prapor budou sloužit ku prospěchu obce jako zřetelná součást hrdosti a zdravého patriotismu. Doufejme, že udělené symboly položí základ k tradici, která
ve svém trvání překoná tuto dobu a stane se svědkem rozkvětu naší obce, její prosperity a života dobrých lidí. Výtvarný návrh realizoval pan Stanislav Kasík z heraldické kanceláře DAUPHIN v Roudnici nad Labem. Ke svému návrhu připsal: Q.B.F.F.F.S.
Quod bonum, felix,fausthum, fortunatumque sit
Ať je to dobré, šťastné, zdárné a požehnané.

Ledčický znak:

           Štít polcený modročerveně. Vpravo od dělící čáry vynikající polovina zlaté lilie. Vlevo stří-brný volný  rovnoramenný kříž nad zlatým kalichem.

Ledčický prapor:

           List tvoří modročerveně  čtvrcený žesťový pruh široký třetinu délky listu v jehož prvním poli od dělící čáry vynikající polovina žluté lilie a ve druhém poli bílý volný rovnoramenný kříž nad žlutým kalichem, a dva vodorovné pruhy bílý  
a červený. Poměr šířky k délce listu je 2:3. První a druhé pole čtvercového žezďového pruhu opakují podobu znaku. Ostatní části list praporu jsou barevně odvozeny od znaku.
           Modrá polovina štítu se zlatou lilií se váže k nejstarší zmínce o obci z roku 1226, kdy je doloženo držení vsi klášterem premonstrátek v Doksanech. Ty užívají znaku, kterým jsou dvě zlaté zkřížené berly na modrém štítě posetém zlatými liliemi. Červená polovina štítu symbolizuje evangelickou církev helvetského vyznání. Kalich je obecným znakem pro evangelické církve a stříbrný helvétský  kříž tuto církev pojmenovaná. Ledčice, jak známo, patřily k výrazným střediskům reformované církve na Podřipsku a v roce 1784 zde vznikla helvétská modlitebna.
         14.května 2002 starostka obce Ledčice, Jiřina Michovská, převzala příslušné listiny k udělení znaku a vlajky obce 
z rukou Václava Klause při slavnosti k této události uspořádané ve starobylé budově Poslanecké sněmovny.

Setkání starostky s prezidentem ČR:

          16.října 2002, byla starostka naší obce, Jiřina Michovská, pozvána na setkání starostů a primátorů obcí a měst s prezidentem České republiky, Václavem Havlem, do Španělského sálu Pražského hradu. Panovala zde slavnostní atmosféra. Prezident pozdravil všechny přítomné, poděkoval jim za práci v zastupitelských orgánech a vyjádřil upřímný obdiv k jejich výsledkům.

Veřejná zasedání obecního zastupitelstva:

21.2.2002 –zrušení vyhlášky č.8/2001 a schválení vyhlášky 11/2002
               - hospodaření obce v roce 2002
               - inventarizace majetku: majetek obce činí 37 675 000 Kč
               - návrh rozpočtu na rok 2002
               - schválení mandatáže pro sdružení Vltava
               - nabídka na vytyčení polní cesty z Ledčic do Mnětěše

25.3.2002 – návrh na vstup obce Ledčice do Severočeské vodárenské a.s. Teplice
                       Vodovod v Ledčicích má 190 přípojek, stál 18,5 miliónů Kč
                       Dotace od státu 6,5 miliónů Kč
                - žádost o dotaci ze státního fondu Ž P – kotelna Z Š
                - žádost o dotace z programu obnovy venkova:
                - Zelený trávník na nové fotbalové hřiště na Skalce
                - Chodník u č.p.46 zvaný chodník smrti
                - Oprava sběrného dvora

16.5.2002 – žádost o půjčku FAROB
                - dotace 60 tisíc na fotbalové hřiště
                - prodej a pronájem obecních pozemků
                - plynofikace nových objektů
                - nabídka na spolupráci WIVENDI a VKM
                - souhlas s honitbou na obecních pozemcích
                - nařízení vlády o odměnách členů OZ

27.6.2002 – kanalizace – smluvní vztah s obcí Černouček a Ciněves
               - záměr s č.15 v k.ú . Ledčice
               - finanční audit a závěrečný účet za rok 2001
               - žádost majitelů nemovitostí č.p. 9, 10, 11 o vybudování vodoteče

24.10.2002 – převod regulační stanice plynu
                 - půjčky FAROB
                 - návrh zřízení listiny pro ZŠ
                 - návrh na potvrzení ředitelky Z Š ve funkci a její pověření plněním úkolů
                     Vedoucího nastupující příspěvkové organizace
                 - návrh zřízení listiny pro místní knihovnu a knihovní řád
                 - zpráva finanční komise  a návrh na odpisy v ZŠ, MŠ,Š J.
                 - odměny OZ
                 - zpráva o činnosti rady
                 - prodloužení Dohody na VPP s Úřadem práce

 6.12.2002 – ověření platnosti voleb
                 - volba starosty, místostarosty, rady OZ
                 - ustanovení komisí a zvolení jejich předsedů
                 - volební program
                 - návrh smlouvy – kanalizace
                 - inventarizace majetku obce

 

Vodovod:

           Zásobování pitnou vodou je v obci zajištěno z vodovodu kladno – Mělník. Vodovod byl do-budován v roce 1999. Zásobování pitnou vodou je zajištěno v horizontu 20 let. naprostá většina nemovitostí je na vodovodní řád napojena.

Kanalizace:

            Splašková kanalizace a čistírna odpadních vod je ve stádiu zpracování. Projektovou dokumentaci vyhotovila firma PIK – Vítek a v současné době se jedná o vydání stavebního povo-lení. Odpadové vody přečerpávány výtlačným řádem do kanalizace obce Mnetěš a dále přes Vražkov  do COV umístěné ve Straškově.

Elektřina:

            Obec Ledčice je zásobena elektrickou energií z distribučních trafostanic na přípojkách z kmenového vedení 22 K V Doksany – Miřejovice. Oblast spadá do STE a.s., rozvodný závod Kralupy nad Vltavou.

Plyn:

            V současné době je dokončována, plynofikace obce, která byla realizována na základě generálního řešení
z  r. 1993. Největší zdroje energetického zásobování (základní škola, restaurace Na Cikánce, 4 bleskové kotelny  
v soustředěné obytné zástavbě) byly v rámci plynofikace obce rekonstruovány z pevných paliv na zemní plyn. Tato skutečnost významně kladně ovlivnila stav ovzduší v životním prostředí obce.

Telekomunikace:

           Na území obce jsou umístěny základové stanice tří operátorů veřejné telefonní sítě – Eurotel, T-mobile, Telecom.

Komunikace:

           Nejvýznamnější dopravní trasou je dálnice D8 (E 55), která je součástí mezinárodního tahu Praha – státní hranice Německa. Komunikační kostru území tvoří silnice II. třídy/608 a silnice III./24623 Černouček – Sázená, kteá prochází obcí a má pouze lokální význam. Tuto silnici má obec v plánu na určitém místě rozšířit a doplnit o svodidla a zelený pás.
V obci jsou dvě autobusové zastávky. V jednání je rozšíření autobusových spojů především do Kralup nad Vltavou (pověřený úřad) a Prahy.


Odpady:

            Hospodaření s odpady v Ledčicích se řídí platnou legislativou. Sběr komunálního odpadu je prováděn firmou ESKO A.S.A Neratovice. Obec zajišťuje sběr separovaného odpadu renomovanou firmou. Od 25.9.1999  v obci funguje Sběrný dvůr. V katastru obce nejsou povoleny žádné skládky. Ve spolupráci se školou probíhá soutěž ve sběru PET láhví. Letos děti sebrali 1 tunu 772 kilogramů těchto plastových lahví.

Kultura:

           V naší obci má kultura vysoký standard. Nejenže už tradičně pořádáme koncerty vážné hudby (letos opět přijela
už “naše“ operní pěvkyně Pavla Senič doprovázená tenorem Leopoldem Poldou a klavíristkou Irinou Kondratěnko, zpíval nám též komorní sbor A. Dvořáka), ale zajeli jsme si na vystoupení Evy a Vaška na Barču do Prahy.
           V dubnu se zúčastnilo více než 40 ledčických občanů skvostně nastudované opery Rusalka v historické budově Národního divadla. Výkony všech představitelů byly excelentní a neméně vynikající byla i výprava.
V říjnu jsme už tradičně navštívili divadlo Na Fidlovačce, tentokrát jsme shlédli klasickou hru „Dalskabáty, hříšná ves aneb zapomenutý čert“. Cesta do Prahy nepostrádala dobrodružství, neboť se porouchal autobus.
           Třebaže jsou návštěvy divadel a koncertů finančně stále náročnější, daří se všechny objednané lístky rozprodat. Kultura dnes ulehčí rodinnému rozpočtu o mnoho peněz. Není divu, že mnozí s nostalgií vzpomínají na doby, kdy lístek do kina stál 7 korun a lístek do divadla 30 korun. Tržní ekonomika samozřejmě zasáhla i tuto oblast. Za kino v Praze dáme mezi 120 až 160 Kč. Činoherní představení v Praze stojí 150 až 200 Kč. Soukromá divadla (např. Fidlovačka) mají vstupné a dražší 200-300 Kč. Vstupné na operu je mnohem dražší. Do národního divadla stojí přibližně 700 Kč(přízemí). Balkon i polovinu levnější. Ve Stavovském divadle se ale platí 900 Kč! Program na kvalitním křídovém papíře stojí 120
i více korun. Za průměrnou vstupenku na festival nebo koncert „populár“ dáme zhruba 500 Kč.

Další důležité události:

 -  V sobotu 13. července 2002 se uskutečnily oslavy 105 let trvání spolku Říp, které zahájila 
Valná hromada jeho členů. Byla přečtena zpráva o činnosti tohoto sdružení za poslední obdo-bí. Všichni přítomní
se také mohli seznámit s dlouhou a mnohdy pohnutou historií ŘÍPu. Na krásný vyšívaný prapor spolku byl přibit stříbrný památeční hřib a připnuta jubilejní stuha. Zasloužilým členům se předalo ocenění  byli přijati noví mladí členové. Poté vyšel průvod za doprovodu řízné dechovky k pomníku padlým, kde byla položena kytice ozdobená trikolorou. Desítky lidí se pak sešly na školním hřišti, kde se konala taneční zábava, kolo štěstí, šatlava    a jiné atrakce.
- Na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu Telecom během tří hodin v noci z 21. na 22.září 2002 musel změnit všechna telefonní čísla  u zhruba 4 miliónů telefonních linek. Důvodem je harmonizace čísel s Evropskou unií
a uvolnění některých číselných řad novým telekomunikačním aparátům. Nová čísla jsou devítimístná. Naše nová ledčická předvolba  je 315. Dosavadní tísňová volání zůstanou beze změn.
-  Od 1.10.2002 má ledčická knihovna novou knihovnici. Je jí studentka roudnického gymnázia Michaela Justová. Touto cestou půjde další roky na místo Ondřeje Kučery, který přešel ns vysokoškolská studia.
-  V místní škole a v koloniálu paní Chmelové byly umístěny plastové žoky na sběrný papír a malé kontejnery  k ukládání monočlánků a dalších drobných baterií.
-  V knize „Podřipsko na starých pohlednicích“, jejímž autorem je mšenský rodák Miroslav Moravec, se objevilo také několik starobylých snímků Ledčic s výstižnou charakteristikou na-ší obce na několika řádcích. Publikace je velmi krásná a inspirativní. Potěší jistě každého, kdo má k našemu regionu kladný vztah.
-  „Domečku“ nad Srbovic studánkou, ve které pramení jeden z pramenů potoka Čepel,je letos právě osmdesát let! Byla vystavěna v roce 1922.
-  V rybníku Pod uličkou byly nasazeny ryby v hodnotě 38 tisíc korun. Jde především o tolstolobity, kapry, sumce, líny
a karase.
-  Byla vydána nová pohlednice Ledčic. Naši obec z letadla vyfotografoval Lukáš Fiala z Panenských Břežan. Jde
o krásný zimní snímek s pohledem na střed obce, v pozadí se Řípem     a českým středohořím.
-  V roce 2002 byly dva ledčičtí občané ve vězení. Od roku 2001 Milan Černý z č.p.151 za způsobení autonehody  
  s  důsledkem smrti. Z výkonu trestu se vrátil v květnu letošního roku. Počátkem roku nastoupil trest František Šatalík starší za napadení a nedovolené ozbrojování. 
-  Osm vesnic sdružených v dobrovolném svazku obcí Vltava, mezi nimiž figurují i Leddčice, chce společně ve Vraňanech stavět „výminek“ pro padesát starých lidí. V tomto domě s pečovatelskou službou budou moci naši senioři dále zůstat
v prostředí, na které jsou zvyklý, kde mají své kořeny, rodiny a známé. Obyvatelé budou žát ve 44 pokojích s jedním nebo se dvěma lůžky. Ke každému pokoji bude patřit kuchyňský kout a sociální zařízení.
-  od 1.dubna 2002 sídlí pověřený stavební úřad pro Ledčice na Městském úřadě v Kralupech nad Vltavou.
-  Publicita o Ledčicích byla a stále zůstává v tomto roce značná. Psalo se, a píše se, o nás především  v regionálním tisku, ale také v listech celostátních, jako je MF Dnes, Květech, Učitelských novinkách… Letos to bylo 98 zpráv
a obsáhlejších článků, které jsou všechny pečlivě archivovány a kdykoliv k nahlédnutí. V březnu tohoto roku nás navštívila PhDr. Tamara Dobrovolná s fotografem Petrem Mertou z časopisu Květy. Vznikla velká reportáž o naší obci doplněná několika fotografiemi. Je dobře, že se o nás ví.
-  Všechny správné fanoušky „kulatého nesmyslu“ určitě potěšil letošní velký úspěch Sokolu Ledčice hrajícího ve IV. třídě, skupině B, ve které se umístil na krásném druhém místě. V podzimním kole vyhrál osm zápasů, třikrát podlehl svým protivníkům, ale zato nastřílel nejvyšší počet gólů, úctyhodných 66! Prakticky všichni kluci z mateřinky, z místní školy  a mnozí z těch, kteří už jezdí do roudnických škol, s nadšením přijali možnost trénovat a hrát za svou obec pod vedením Miroslava Millera  a jeho pomocníků, Jana Hillebranda a Jiřího Bušila. Přihlásilo se dokonce i několik dívek, jimž fotbal také učaroval. Nezbývá, už zdárně vybudovat nové hřiště a popřát ledčické omladině hodně úspěchů, dobrou mušku a co nejvíce gólů v soupeřově brance.
-  Děti z ledčické školy vyrobily několik panenek, které odevzdali Českému výboru pro UNICEF. Cílem projektu „Adoptuj panenku, zachráníš dítě“ je získat finanční prostředky pro celosvětovou očkovací kampaň, ve které budou děti v rozvojových zemích očkovány proti šesti hlavním dětským chorobám. Z tohoto důvodu jsou panenky, které děti vyrobily, obleče-ny do naznačených národních kostýmů a také jejich barva, vlasy, tvar očí odrážejí etnické a rasové zvláštnosti
té které země. V listopadu proběhla výstava a prodej panenek v pražském Slovanském domě. Každá koupě = adopce
za 600 Kč. Ten kdo si panenku koupil, tak zaplatil proočkování jednoho dítěte. Protože bylo prodáno šest panenek, přispěly ledčické děti finanční částkou 3 600 Kč.
-  Kromě výše uvedené akce se děti zúčastnily soutěže Evropa ve škole, ve které se zúčastnily s projektem o historii Ledčic. Získali ve veliké konkurenci (i studenti středních škol) krásné druhé místo a Cenu Ministerstva školství. 
V průběhu roku děti opravdu nezahálely. Kromě jiného zahrály stařečkům v krabčické diakonii divadlo, zúčastnily
se podnětné výstavy na Pražském hradě „Evropa v roce 1000“, získaly několik ocenění ve výtvarných soutěžích, jejich literární dílka několikrát otiskla Mateřídouška. Také školní inspektor, Mgr. Radek Vlasák, který lednickou školu navštívil 26. a 27. září, nešetřil slovy chvály. Celý školní rok byl dětem zpřístupněn internet.
-  Naši obec 15.února navštívili potomci stavitele školní budovy v Ledčicích, Václava Čermáka – pravnuk Luděk Čermák a vnučka paní Bělohlavá! Stavitel Čermák, pocházel z Prahy. Byl spřízněn s rodinou tehdejšího starosty Antonína Husáka, s jehož dcerou Rozálií se oženil. Jeho potomkům se v Ledčicích velmi líbilo. Zapůsobila na ně především rozlehlost, upravenost a zeleň obce i to, jak se OÚ stará o vzhled a vybavenost školy.

Co přinesl rok 2002 nám i světu:

             Události, které prožil svět i my v Česku, bylo mnoho. Teroristé opět útočily – v diskotéce na ostrově Bali, nálože explodovaly v Tel Avivu, pákistánském Karáčí, v Dagestánu, střílelo se ve Washingtonu, Jeruzalému, v Moskvě. Došlo
k mnoha technickým i přírodním katastrofám. Navždy nás opustili: Vladimír Komárek, který pro mou dceru vytvořil svatební oznámení a od něhož mám několik obrázků. Odešel Vlastimil Brodský, jehož celý  národ miloval. Už není Miloš Macourek, Julius Satinský, Slávka Budínová, ale i „královna matka“, jíž přišli vzdát hold desetitisíce lidí na její poslední cestě. V hokeji jsme tentokrát zaplakali nad výdělkem, zato nás nadchli Šebrle s Valentou. Minulý rok nejen bral, ale i dával. Dával i osobnosti, které potřebujeme jako sůl. Dával i příjemné události – vždyť jen co pěkného prožili Ledčice! Rok 2002 máme tedy za sebou. Byl bohatý. Těžko spočítat, kterých událostí bylo víc. Zda těch pozitivních, nebo těch druhých. Všechny ale byly zkouškou našich charakterů i zkouškou společnosti, ve které žijeme. Číslo 2002 je takzvaně palindromatické. Při čtení od jednoho nebo druhého konce se nemění. Podle nauky o číslech je rok s podobným číselným označením plný překvapivých obratů, ale také prý branou k lepšímu do dalších dnů.Vše to příznivé však není jako předání daru do natažené ruky. Tumáš, ber. Nýbrž jako možnost šance. Dalším rokem života. Každý z nás prožije nové radosti i zármutky, každý z nás učiní mnoho rozhodnutí v maličkostech i ve věcech osudových. To je náš lidský úděl. Záleží pouze na nás, jak mnoho v tom příštím roce dosáhneme. Kolik budeme mít moudrosti, štěstí, odvahy i sil. Kolik úsilí a práce té nové šanci dáme. Žádné zázraky totiž nemůžeme očekávat.
                                                                                                                                                   Ivana  Plicková

 

 

 

 

 

 

 

Česky English Deutsch Netherlands

http://www.geosense.cz/geoportal/ledcice

Svoz odpadu 

Zimní svoz:
od 1.1. do 31.4. 
a od 1.11. do 31.12.
ve čtvrtek každý týden.
Letní svoz:
od 1. 5. do 31.10.
jednou za čtrnáct dní každý lichý týden ve čtvrtek.
Svoz probíhá cca od 6 hodin ráno.

Vyhledat v textu

-->

Je nutné nainstalovat Flash player

22. 8. Bohuslav

Zítra: Sandra

Aktuality s rozesíláním e-mailových zpráv

Inzerce

příspěvků: 44

Diskusní fórum

příspěvků: 268

Návštěvnost stránek

152101