1940

Kniha založena:
l. p. 1940

Události zapsány zpětně od roku
Úřadující
Obecní pečeť:
Zakládající
Starosta :

kronikář: Václav Tošner, Václav Vysoký

          S pomocí Boží, založil jsem tuto kroniku r. 1941, jsa k tomu zplnomocněný obecním výborem ledčickým v květnu r. 1940, za starostování Václava Tošnara.

          Bylo zajisté v obci lidí, kteří by se úkolu tohoto shostili lépe, poněvadž jim k tomuto odpovídá jejich vzdělán, ale nikdo z nich se úkolu toho ujati nechtěl a tedy byl uvalen na mne, člověka nevzdělaného, ale já doufám, že s pomocí Boží a lidí dobrých se úkolu shostím dobře.
Narodil jsem se v Ledčicích r. 1911, 20. ledna v čísle 70. Můj otec Josef Vysoký a matka Antonie roz. Jindřichová ze Starých Ouholic provozovali v tomto čísle menší hospodářství a ještě před tím než byl otec zmrzačen, obuvnictví. Bylo nás 10 dětí, na šivu 6 a to se měli co ohánět a starat. Já byl nejmladší. Po vychození 3 třídní školy v Ledčicích, vychodil jsem s nejlepším vysvědčením, z celé měšťanky, smíšenou měšťanskou školu v Horních Beřkovicích, kde mi byla, předpovídána skvělá budoucnost, ale rodiče nemajíce na další studie, nechali mne vyučiti, s velkými na ně náklady, obchodníkem v Roudnici nad Labem a zde jsem absolvoval 2 letou školu kupeckou. Maje ale odjakživa, náklonnost spíše k teorii než k praktickému životu, ztroskotal jsem na této dráze životní docela a stal se ze mne dělník, kterého zaměstnává příležitost, stavba, továrna atp.
         Uvedl jsem tyto důvody jen proto, aby každý, kdo listovati budeš v kronice této dnes nebo v létech pozdějších, prominul jí nedostatky její a uvědomil si, že mne k práci této vedla jen láska k dějinám minulým i přítomným naší milované obce.
K  tomuž mi dopomáhej pán Bůh.

V Ledčicích 1. ledna 1941.                                                           Václav Vysoký

 

Dějiny obce

         Dějiny obce uvedu jen zkrátka, poněvadž patří tyto části historické, a tato část jest vepsaná v knize „Kronika obce Ledčic, část historická“ a tvoří I. díl pamětí obce Ledčic.
(Z různých pramenů)
         Obec Ledčice čítá se mezi nejstarší obce v Čechách. Bohuslav Balbín píše v zdejším chrámu, že býval již r. 1384 farním.(Miscellami Historic Bohem)
         V kodexu, knihovny arcibiskupské zvaném „Desátky“ církevní r. 1384 podávané ze všech kostelů království českého, jmenuji z deseti arciděkanství na místě, děkanát Ryipský, jež čítal 34. kostelů. Z těch byl jedním kostel ledčický, jež byl povinován uváděti 12 grošů co desátek. Desátky tyto si vyžádal krále Václav, jako příspěvek na cestu do Říma, jež byl přislíbil podniknouti.
(„Rukopisný kodex“ knihovny arcibiskupské)
          Kdy přestal býti kostel ledčický farním, nelze určitě zjistiti, neboť není v tom písemných dokladů, ale jistě to bylo nejdéle po bitvě na Bílé Hoře. Nynější kostel je asi z doby pobělohorské, postaven byl patrně mimo základy původního kostela, poněvadž při kopání hrobů nacházeli hrobníci základy nějakých zdí. Kostel nynější nemá slohu, nicméně je však vkusný, svou jednoduchostí jak zvenčí tak i zevnitř. Zvony byly na věžích kostela čtyři, po rekvizici ve světové válce zbyl jeden a to prostřední z třech na velké věži. Je na něm nápis „Rač dáti své svaté požehnání Pane Bože všehomoucí“. Nemá žádný letopočet.

         Roku 1556, byla dána smlouva, mezi kapitolou arcibiskupskou a klášterem doxanským ze strany jedné a mezi Pavlem Ždárským z Lovce, písařem menších desk zemských s druhé strany, dle které obec Ledčice se vším příslušenstvím ležícím v kraji řipském zastavena byla králem Jiřím z Poděbrad panu Samueli z hrádku v sumě jedenáctina set zlatých ročně.
(Ze soukromého pramene „Dějiny obce ledčické“, které vlastní občan Fric)
         Po panství kláštera Doksany, patřily Ledčice rodu Lobkowiczů z větve Roudnické, kteří byli také patroni ledčického kostela sv. Václava, o čemž svědčí jejich znak na portále chrámu. Až do konce osmnáctého století nacházíme Ledčice farou do Račiněvsi, roku potom 1788 přifařena obec k Černušku. V Ledčicích je jeden z prvých sborů církve česko – bratrské z r. 1784. Modlitebna toho sboru je z r. 1791 jednotřídní škola, dnes již zavřená v r. 1793, nově vystavěna byla
r. 1844 a také již neexistující školka čili opatrovna z r 1869 z jejíž budovy je dnes obytný nájemný dům.
(„Popis hejtmanství roudnického v r. 1897“)Roku 1886 postavila si obec po těžkých bojích tehdy dvoutřídní pěknou školu.

Popis obce, jméno

         Obec je jmenuje Ledčice, ač až do roku 1923 se psala obec Lečice. Od čeho pochází jméno se neví, jsou dohady, že prý také od ledu, o který tu není v zimě nouze.

Hejtmanství, fara, školy

         Náleží do hejtmanství roudnického, okres Roudnice nad Labem. Přifařena je do Černoušku roku 1788. Evangelická fara v místě. V obci je trojřídní škola obecná a mateřská školka. Do měšťanky chodí děti do Horních Beřkovic, další vyšší vzdělání nabývají ve středních školách v Roudnici nad Labem.

Obyvatelstvo

          Obyvatel v Ledčicích je 998 podle posledního sčítání, až dle dřívějších sčítání jich bylo přes tisíc. To znamená, že obec vymírá čili se vylidňuje, následkem špatného spojení s ostatním světem.

Domy

           Domů dle čísel popisných bylo 1. ledna 1941 celkem 228, a dvě stavby nouzové označení římskou I. a II.

Silnice

         Obec leží správně zasahuje na státní silnici Praha – Terezín – Teplice – Šanov. Silnice je krásně, bezprašně asfaltována, což bylo provedeno r. 1929. Tato silnice však není postavena na původní, staré historické cestě, která vede také katastrem obce Ledčice, ale dále na východ, a dodnes se jí říká „Židovská cesta“. Po té silnici se dostalo Ledčicům pěkného automobilového spojení se světem. Po ledčickém katastru jsou v délce 3 kilometrů a slouží mládeži za korso.
          Dále prochází Ledčicemi silnice Ledčice – Černouček – Horní Beřkovice z roku 1865. Ta bylo 1939 znovu válena.
Na tuto navazuje silnice Ledčice – Beřkovice – Veltrusy, jež je na zdejším katastru ve špatném stavu, ač je pro zdejší obec velmi významná, poněvadž se po ní vozí skorem veškerá cukrovka do cukrovaru ve Velvarech.
Dobrou komunikací je také udržovaná polní cesta do Loucké. Ostatní cesty jsou ve velmi špatném stavu.

Dráhy a jiná spojení

          Na dráhu jest z obce všude daleko, ač si to snad občané zavinili sami, na starších mapách hejtmanství je projekt dráhy Vraňany – Stražkov, vede přes Ledčice. Potomní stavba však vedla přes Mnetěš. Chce-li občan drahou do Prahy, musí jíti 5 km po silnici na zastávku Nové Ouholice. Když jede do Rudnice, jde 4 km do Vražkova a když chce jeti do Libochovic nebo do Loun jde asi 5 k do Straškova. Zboží na vagóny jde buď do Veltrus nebo Straškova. Řepné řízky neb i něco řepy, která jde do Velvar se vozí z blízkých polí do Mnetěše. Automobilový rozvoj ulevil v té věci Ledčickým na tolik, že Ledčice mají automobilové spojení s Prahou a Terezýnem po státní silnici a autobusovou linkou Ledčice - Roudnice po okresních silnicích přes Čenouček atd. nákladní automobily dováží do Ledčic různé zboží zvláště uhlí.

Vody

           Přes obec neteče žádná větší řeka ani potok, ale vody má obec dost. V obci vyvěrá ve „Studánce u Srbovic“, jeden pramen potoku Čepelec (Ziple), který protéká třemi rybníky, jež by mohli býti ozdobou obce, což bohužel není. Celkových srážek vodních je málo. Schází lesy.

Poloha obce

            Obec rozkládá se na mírném návrší, které vrcholí na tak zvaném „Šarechově“ vysokém 267 m. Vesnice leží ve výši kol 240 m. n. m. Katastr obce jest skore rozložen na rovině, tak že se v okolních obcích říká, „V Ledčicích dělají se vozy bez šlejfů (brzd)“, což ovšem není pravda. Leží na rohraní okesu Roudnického a Kralupsckého. Do města jest však daleko ač má obec zajímavou polohu, ležíc mezi 4řmi městy skorem uprostřed. na sever Roudnice asi 10 km, na východ Mělník asi 14 km, na jih Kralupy naší 12 km a na západ Velvary asi 8 km. Od Ledčic je krásný pohled na Říp.
Tu je nejlepší tvar zvonu.

Poměry pedologické

           Obec leží na turonské opuce, půdy okolí obce vůbec povstaly v tomto oboru turonské opuka buď jsou původní, zvětralé nebo naplavením vzniklé a to turonská opuka, štěrk a písek. Půdy na samém katastru obce jsou jílovito-hlinité, hlinité až písčité. Přímé okolí obce jest jílovité. Na severovýchod je hlinité, na východ a jihovýchod je jílovito-písčitý na jihozápad hlinitý a severozápad písčitý. Spodina je prvotná. Průměrná hloubka ornice jest 0.45 m spodiny 0.80 až 1 m. Dle praxe hospodářů daří se na zdejší půdě hlinité a hlinitopísečné, velmi dobře vojtěška, jetel, hrách, bob.
Dobře se daří pšenice, ječmen, čočka, vikev, brambory, řepa, řepka. Došli dobře žito, ovoci, mák, kukuřice. Ovoci
se nevěnuje patřičné péči.
Na některých místech na východě, jihovýchodě a severozápadě se musí půdy stále zlepšovat, ale na ostatních částech jsou půdy velice úrodné. Na severozápadním vršku „Mařence“ se až do nedávna pěstovalo víno.
(Dle různých pramenů)

Poměry geologické

          Katastr obecní leží na útvaru křídové, dilluviálním, alluviálním, částečně i neogenovém. Z útvaru křídového jsou zde vrstvy IV., V. a IX.
          Vrstvy IV. pásma složeny jsou z písčitých slínů, mezi nimiž vyčnívají lavice křemitého vápence. pásmo toto jest nejrozšířenějším ze všech křídových útvarů, jež jsou položeny kolem Řípu. Celá část ledčického katastru, ležící mezi obcemi Mnetěší a Vodochody, leží na vrstvě IV.
Vrstva V. pásma křídového útvaru, obsahuje velmi jemný slín šedý, jež má v sobě slabou vrstvu šedého hrubozrnného pískovce s tmelem slinitým. Toto pásmo táhle se mimo jiných míst, také od východního úpatí Řípu, údolím ku Stiněvsi.,Mnetěši, Černoučku a zatáčí se v oblouku, pod západní stranou Ledčic a objevuje se na východní a jihovýchodní straně na „Škarechově“.
           Vrstva IX., tohoto útvaru zvouce se „mydlák“ lidově, obsahuje slinitý jíl. Udržuje vodu a dá se snadno krájeti. Vrstvy tohoto pásma vytaženy na vzduch, rychle větrají, takže během jednoho roku v jemnou hlínu se rozpadne. Ornice z tohoto jílu jest vazka, mokrá a daří se v ní rostliny, vlhko milující. Tento útvar jest většinou přikryt hlavně dilluviálním a alluviálním štěrkem a pískem a nachází se v Ledčicích na mnoho místech jihovýchodního katastru. Také je na něm položena obec.
            Nedaleko Ledčic vyskýtá se útvar neogenů. z něhož vyvřel mohutný Říp na severu obce. v obci se také nalézá pod neb i ve vrstně křídové čís. V. a lidově se mu říká „kvarz“.
Na jihozápad od Ledčic směrem ke Zlonicům a Klednu si ve vzdálenosti 2 hodin nachází se útvar kamenouhelný 
a perucký.


Poměry hospodářské

          Obec Ledčice se s klidem označovati za obec hospodářskou, třebaže v poslední době, dost lidí z obce dojíždí
do zaměstnání průmyslového do okresních měst a vlakem do Prahy. Přes to 9/10 Obyvatelstvo se živý výhradně prací polní, ať jako samostatný hospodář a neb zemědělský dělník.. Průmysl v Ledčicích není. jen větší strojnická dílna
p. Josefa Krále, vyrábějící speciální zvedáky pytlů ku mláticím strojům a zvedákové vozíky, jest schopna se rozšířit snad někdy v továrnu. I řemeslnící v obci jsou zastoupení jen v oborech související pro většině s hospodářskou výrobou.

Řemesla

          V obci jsou tato řemesla a obchody. Strojnická dílna, jedna, 3 kováři, 2 kolaři, 1 obuvník (kromě několika fušerů). 
2 truhláři, 1 řezník, 2 krejčí, 2 sedláři, 2 pekaři, 2 holiči, 4 obchody koloniální, 3 hokynáři 2 obchodníci s vepřovým dobytkem, 1 obchodník s koňmi, dodávku novin obstarává jeden kolportér, sbírání mléka sběrač. V místě jest také subkomisionářství obilní společnosti několik místních zástupců pojišťoven a různých průmyslových výrobků. V obci jest pět hostinců a jeden výčep lihovin a 2 trafiky.

Zaměstnání obyvatelstva

          Již jak bylo řečeno, většina obyvatelstva se zaměstnává zemědělskou výrobou. Největšími zaměstnavateli v tomto oboru jsou statky pana Herverta a Husákův. Ještě i u jiných usedlostí jsou zaměstnáni někteří občané. Ti kteří nemají vlastních pozemků a ani nejsou v zemědělství zaměstnáni, dojíždějí do okolních měst do továren a v létě na stavby. Řada osob dojíždí vlakem z Nových Ouholic do Prahy za různým zaměstnáním.K zaměstnanosti připívá také místní obec. Její zaměstnanci jsou obecní tajemník, strážní ,hlídač a ponocný a několik sezónních dělníků. I v dopravě jsou zde zaměstnáni lidé, jako kočové neb u autobusové dopravy. Zvěř hlídá a opatruje revírní hlídač. Při kostele katolickém
i česko-bratrském jsou kostelníci a na místních hřbitovech, obecním i
česko-bratrském hrobníci. Obec s částečně stará i o místní chudé.

Hospodářská výroba

          V Ledčicích při hospodářství se pěstují běžné plodiny, pěstované ve středních Čechách.
z obilnin jsou to pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice. Toto teprve v poslední době, kdy se ukázalo mnohými pokusy,
že i kukuřice u nás dozraje. Také se pěstuje čirok, ale jen na zelené krmení. nejvíce se pěstuje skorem ječmene, poněvadž je na něj největší odbytiště, jak na vývoz tedy i pro domácí pivovarský průmysl. Před nedávnem se pěstovala
i pohanka a proso.
           Z luštěnin jest to hrách, čočka, soja, vikev a bob. několik druhů hrachu jest z luštěninou nejrozšířenější.
Z okopanin jsou to hlavně řepa a brambory. V malém měřítku zelenina. Řepa je mezi průmyslovými plodinami na prvém místě. její rozvoj jde všude na účet ovocnářství, které je tímto odvětvím ubíjeno. Řepa jest v těchto dobách rostlinou nejvýznamnější, hlavně tam kde jsou poblíže cukrovary. Z naší obce jde cukrovka do těchto cukrovarů. Nejvíce do Velvar, méně do Roudnice a Dolních Beřkovic. I bramborů se pěstuje na dosti velké ploše, ale hlavně pro domácí spotřebu. Zeleninu na obchod pěstuje tu hlavně pan Huml a Linda. V letošním roce, válečném (1941), pěstovalo se též dosti tuřínu na obchod.
             Z pícnin jsou tu zastoupeny vojtěška, jetel, ligrus čili vičenec a potom různé směsky. Luk je v obci málo a jsou stále ještě rušeny. Chudým dávají píci meze, příkopy a průhony, jich však stále a stále usvědomitým přioráváním ubývá.
T olejnatých rostlin je to řepka, mák, hořčice. Tyto plodiny poskytují na našich půdách značné výnosy, jsou však často napadeny škůdci, hlavně mák.
            V Ledčicích se nacházejí též chmelnice a vinice tu bývala do nedávna na při Husákovém statku.
Ovocnictví jest značně zanedbáno, až v posledních letech začínají se vysazovat větší zahrady. Vzorem je tu zahrada Jaroslava Pavlíčka, která jest středem zájmu dalekého okolí. Její majitel jest známý šlechtitel samouk.
V poslední době jest znovu obnovená, meruňková plantáž při statku občana Herverta, dříve statek Švehlův. Podle stavu
k 1. lednu 1941, jest v obci 2344 ovocných stromů a 225 ovocných keřů, t. j. rybízu a angreštu. Jak bývalo dříve ovocnictví u nás vyvinuto svědčí toto přirovnání. Obec tržívala za obecní ovce až na 30.000 korun a r. 1940 utržila 55 korun, tedy srovnání katastrofální.
            Lenů v obci není. Částečně se těží dřevo z akátů, který rozste keřovitě ve opuštěných pískovnách, z vrb okolo rybníků a struh.
           Také byla v obci pěstována košíkářská vrba. Poslední protních byl zrušen před 5 lety.

Výroba živočišná

          V obci není žádného čistokrevného plemene koní ani skotu. Jednotliví rolníci, chovají snad určitá plemena, avšak celkový ráz má velmi pestrou strakatinu, skoupenou a sem převezenou z několika zemí Evropy. Na příklad koně  v čísle 7 jsou plemene přivezeného majitelem samotným z Holandska. Chov dobytka, přes všechny snahy úředních míst jest spíše v obci na sestupu. Dobytek se pěstuje více na trh než k výrobě hospodářských produktů.Hospodáři hledí ještě tak u krav, ku větší užitečnosti mléčné, avšak plemenný odchov je naprosto zanedbán až na některé vyjímky u vepřů. V chovu drobného hospodářského zvířectva jest spíše zjednávána náprava. Zvláště u králíků a holubů.Kozy, drůbež, husy, kachny, pěstují se ve strašlivé směsi. Specielní chov čistokrevných králíků provádí Jiří Hervert a to kastorevců bobrovitých . Holuby zvláště
poštovní chová řada chovatelů. U kachen v poslední době přišly hojně u cti „khambelky“, druh který nesl jako slepice, dlouhou část roku.

Stav hospodářské zvěře

           Zde uvádím stav hospodářského zvířectva a vedle zároveň stav okolo roku 1900. První sloupec jest z roku 1941
a druhý z r. 1900.

Koně                              6 695
Hov. dobytek            597 760
Vepřoví dobytek       369 290
Drůbež celkem            1 573
Králíci                                281
Kozy                                   120

          Z uvedených úředních dat jest patrno, že koní a skotu v obci ubylo, prasat něco přibylo. u drobného hospodářského zvířectva nastává ovšem v letních měsících několika násobné zvětšení, poněvadž v zimě jsou chovány jen chovné kusy na plemenitbu.


Včely a ryby

           V obci jest chováno pro vlastní potřebu 22 včelstev, u pěti chovatelů.
V obecních třech rybnících provádí se chov kaprů a má jej propachtovaný za 600 korun ročně Zeman František řezník.


Zvěř divoká, lovná, užitková i škodná

           Ze zvěře divoké tzv. lovné jsou to hlavně zajíci a koroptve. Náš rozlehlý katastr, třebaže nemá ochrany lesů, chová této zvěř poměrně hojně. V minulých létech až na 1000 zajíců a 3000 koroptví se ulovilo ročně. V nynějších letech jest stav, následkem řady nepříznivých zim, značně menší. Okolo Novo – Veských „vin“ a viniček drží se několik párů bažantů, tito jsou také uhnízděni některý rok, v polích a lukách „na pomoklinách“ a v „Pekle“. Vyskytují se též křepelky.
Z dravců a škodné zvěře za zmínku stojí, hojná zvláště letos „káně myšilov“, krahujec, jestřáb, poštolka. Ze zvířat
se zabloudí časem liška, patrně ze „Řipského revíru“, vzácná jest kuna, potom tchoř, hranostejl ve strouhách mezi loukami jsou to dosti ondatry. Ve vlhčích částech katastru sídlí v létě čejky. V lukách se zastaví při svých tazích někdy divoké kachny, ba i čáp. V roce 1922, to bylo celé hejno. Na rybníku ve vsi odpočinula pří svém letu potápka. V důsledku příznivého stavu zvěře, vyskytovalo se v obci dosti pytláků. O pořádek v revíru pečuje revírní hlídač občan Rous Antonín. Úrodu na poli hlídal polní hlídač, jest jím Došek Antonín z čísla 99. Revírního platí nájemci honitby, polního obec.

Vzhled obce

          Vzhled Ledčic, vinou okolí, jednotvárná polnatá krajina, není nijak malebný, ale můžeme říci s klidem od některých stran, hlavně od severu a západu jest celkem pěkný. Ukazuje rozsáhlost obce, již na vršku vévodí pěkná věž kostela a pod ním báň vížky školy. Vlevo od nich jest malá věž kostelní. při pohledu na obec z blízka jest tato, musíme si přiznat před každým, vzorem nepořádku a nepochopení občanů. A to již byl upraven alespoň částečně v půli obci sad, kterému se zde říká „park“. Dříve to byl močál, ve kterém trčelo , několik pahýlů, jež znázorňovaly, ovocné zákrsky. Spodek byl zarostlý všelikou pýřavkou a travou a oplocení bylo toho všeho vrchol. Několik sem tam postavených dřevěných sloupců., podle nich většinou ale po zemi se válel chmel drátu. Za „parkem“ před trafikou občana Krále Václava, byl močál přes který většinou chodili školní děti, poněvadž hned za ním jest škola. Když se mluvilo o nápravě každý říkal: „to nejde nic dělat to je močál“. Když nastoupil na místo starosty Tošnar Václav z čís. 94, byla tu alespoň částečně zjednána náprava. Močál před školou se zavezl šutrem a pískem a utvořilo se pěkné školní hřiště, které není mokré ani v nynějších mokrých letech. Kolem parku se zřídil pěkný plot zavěšený na betonových sloupech, vysázena řada jabloňových krsků půda zorána, vlastně zryta občany a osázena okurkami, což přineslo obci nemalý příjem.
          Do rámce parku jest také zasazen pomník padlých ve světové válce, ale i na něm jest vidět, jak si občané váží málo těchto svých spoluobčanů, kteří padli na všech světových bojištích. Častá špína okolo, nevyzlacené nápisy a jména padlých, nesvědčí právě o veliké pietě. Dva roky tohoto, parčíku jsou teď zvláště upraveny. První při silnici a proti ledčické kolně jest oset trávníkem a jsou na něm zasety dvě Švehlovy lípy. Druhý, který jest proti škole, ozdoben jest skalkou, plnou alpinek. Skalkou tuto udržuje. rodina Pokorných z čís. 47 V těchto místech se zabil při nešťastném pádu z kola jejich jediný syn Antonín.
           Obecní budovy jsou v dosti dobrém stavu, za vnitřní strašný stav pastoušky, mohou její obyvatelé. Za to ale ulice. Tojest. všade kopců kompostů, děr, hnoje i jamky na močuvku, o stružkách se ani nemluví. Rigoly podle silnic plné smradlavého blata, a když trochu více prší, tedy se obec promění v blátivé moře. V poslední době, již se také obec snaží alespoň o částečnou nápravu.
           Obci byly kdysi okrasou veliké košaté kaštany po obci. Ty se staly oběti, když byla zaváděna elektrika. po stranách silnice a na mnoha místech obce, stály ovocné stromy, které přinášely dobrý užitek obci. Ale jeden čas měla obec takovou vládu, že tyto byly zničeny a vysázeny dokonce po vzoru měst stromy šlechtěné. Zde to byl kulatokorunný akát, který časem zašel a místa zejí úplnou prázdnotou ku škodě obce i všech občanů.
           Obecní rybníky volají po nápravě na první pohled. Naše obec má tři dosti rozsáhlé rybníky, položené uprostřed obce a prosící občané se nemohou pro bláto, a vodní vši vůbec vykoupat, to volá po nápravě.
           Další obžalobou obce jsou polní cesty a obecní písečník. Tak se do hlavy zrovna vkrádá, tu často slyšená věta: „Tady nic nebude, zde pro to nejsou lidé.“ Ale věřím, že lidé by byli, jen potřebují výchovu. Až dosud
neměla obec štěstí, aby byl do obce přišel člověk, s s nezlomnou vůlí ku práci. Ať to by učitel neb kdokoliv jiný. Pravda mnohý začal, ale každý naraziv na nepochopení couvl. Někteří občané, dali na svůj náklad, zříditi lavičky  u parku ku pohodlí občanů, ale nadějná mládež, dřevěnou část laviček vytrhala a rozbila a betonové podstavce vyvrátila ze země. Ovšem takováto spolupráce odradí mnohého.

Další vzdělávání občanů

          Po vychození školy, vzdělávají se občané v různých spolcích a také dosti početná obecní knihovna pečuje o mravní stránku svých čtenářů. Při dnešní láci novin (hlavně před válkou) odbírá skorem každý občan své oblíbené noviny, zámožnější i více. Do obce docházejí tyto noviny Deníky: A - Zet 50 kusů, Večerní české slovo cca 10 kusů, polední list 11 kusů, Lidový deník 15 kusů, Národní politika 5 kusů, Venkov 2 kusy, Brněnské lidové noviny2 kusy, Pražské lidové listy 3 kusy. Týdně: Nedělní Národní politika 65 kusů, Nedělní České Slovo 25 kusů, Hvězda 80kusů, Zemědělský věstník cca 50 kusů, Hospodářský věstník asi 10 kusů, Rádce z předmostí asi 10 kusů, Stráž Národní Jednoty 11 kusů, List Mladých 25 kusů, Pražský Ilustrovaný Zpravodaj 25 kusů, List paní a dívek 12 kusů, Krásný román 5 kusů, Týden rozhlasu 20 kusů a jiných znichž zvláště Večery pod lampou, Rozruch, Rodokaps, Pražanka řada spolkových
a stavovských věstníků a jiných tiskovin. obec jest poštou připojena na Podhořany nad Vltavou.

Rozhlasové přijímače

          Rozhlasových přijímačů jest v obci kole (neuvedeno), všech možných druhů, krystalkami počínaje a mnohalampovkami konče. V obci jest též několik radioamatérů, kteří si přijímače montují sami.

Spolky
Spolků jest v obci (neuvedeno), s různým posláním.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Česky English Deutsch Netherlands

http://www.geosense.cz/geoportal/ledcice

Svoz odpadu 

Zimní svoz:
od 1.1. do 31.4. 
a od 1.11. do 31.12.
ve čtvrtek každý týden.
Letní svoz:
od 1. 5. do 31.10.
jednou za čtrnáct dní každý lichý týden ve čtvrtek.
Svoz probíhá cca od 6 hodin ráno.

Vyhledat v textu

-->

Je nutné nainstalovat Flash player

22. 11. Cecílie

Zítra: Klement

Aktuality s rozesíláním e-mailových zpráv

Inzerce

příspěvků: 44

Diskusní fórum

příspěvků: 269

Návštěvnost stránek

159125