Rok 2000 každý jiný, a přece se od těch ostatních lišil. Měl punc definitivní tečky. Jako poslední v řadě roků dvacátého století, ale i jako poslední ve druhém tisíciletí, měl i on v repertoáru spoustu překvapení. Příjemných
i nemilých. Připravili je politici, příroda, život všedního dne. Lidé se milovali i nenáviděli, rodili se i umírali, bohatli
i chudli. Slavili svá jubilea, radovali se nad úspěchy, mrzely je neúspěchy. Čas plynul svým tokem a my všichni jsme byli u toho.
Úplně první událostí, která měla vztah k naší obci a jejímu nejbližšímu okolí, byl novoroční výstup dvaceti občanů
na památnou horu Říp. Již tradičně, několik let po sobě , se u paty jižní ctiněveské strany této památné hory, vždy
1. ledna v devět hodin ráno, setkají ledčičáci, kteří se tímto strmým úbočím , kde není žádná cesta, snaží vyškrábat
až na vrchol ke kapličce. Letos v sobotu, byla teplota vzduchu -1˚C, slunečno. Na svazích ležely zledovatělé plotny sněhu, takže výstup byl poměrně náročný a místy až komický. Vše zaznamenala kamera pana Jansy. Krásný rozhled
z vrcholu Řípu, jenž umožňují vyhlídky Mělnická, Pražská, Libochovická a Litoměřická, přinesl všem přítomným zaslouženou odměnu. V místě, kde dávno, dávno již tomu praotec Čech se svou družinou ukončil putování, stojí dnes historická chata. Každý si tu dal pořádnou porci dobrého guláše, posilnil se horkým truňkem a nakonec se stal účastníkem společné vrcholové fotografie. Potom se celá dvacítka spustila dolů ke svým automobilům a následně odjela zpět do Ledčic. Příští rok by měl být devátým pokusem o zdolání nejčastější z českých hor.
Velmi významným krokem v tomto roce, byla možnost daná obyvatelům naší obce, aby se vyjádřili k umístění
tzv. pověřeného úřadu pro Ledčice, jímž byl a dosud je, úřad v Kralupech nad Vltavou. Ti starší z našich spoluobčanů
si dosud živě pamatují, že Ledčice vždy spadali pod správu města Roudnice nad Labem. Bylo tomu tak i hluboko
v historii, kdy patřili do hejtmanství Roudnického. Není bez zajímavosti, že dle popisu okresního hejtmanství roudnického měly Ledčice 909 obyvatel a patřily tedy v roce 1897 mezi největší a nejlidnatější obce regionu. V tomto roce čítaly například Horní Beřkovice 649 obyvatel, Černouček 414, Straškov 416, Jeviněves 489, Mnetěš 686 obyvatel. Ze 47 obcí Roudnického okresu v roce 1921, podle sčítání lidu provedeného 15. a 16. února, byly Ledčice čtvrtou nejlidnatější obcí (1008 obyvatel), hned za Roudnicí s 8 095 obyvateli, Beřkovicemi s 1497 a Podlusky s 1117 obyvateli. Při říšském sčítání lidu uskutečněném 31.12.1910 měla naše obec dokonce rekordních 1063 obyvatel!
V rámci správní organizace celého státu po roce 1948, však byl roudnický okres necitlivě odtržen od tradičního Podřipska a připojen k nově vybudovanému kraji Ústí nad Labem.1.2.1949 vznikl okres Roudnice nad Labem pod jehož správou stále ještě Ledčice zůstaly. Až 1.7.1960, z důvodu centralizace státní správy, a tím i moci, vstoupilo v platnost nové územní uspořádání.Ústecký kraj byl zrušen, vznikl kraj severočeský. Současně bylo zrušeno mnoho okresů, mezi nimi i historický okres Roudnický. Ledčice tehdy byly přiřazeny k dosud platnému okresu mělnickému a stále více strádaly tím, že leží na samé hranici severočeského a středočeského kraje. Přitom jak hovoří pamětníci, dokumenty
i historické knihy patřily Ledčice k nejbohatším vesnicím Roudnicka.
Na základě probíhající reformy veřejné správy, která ukončí k 1.1.2003 činnost stávajících okresů, byla dána možnost obyvatelům naší obce, aby se vyjádřily k tomu, zda je pro ně přijatelný pověřený úřad v Kralupech, či rozhodnou li se pro Mělník nebo dokonce pro Roudnici. V Ledčických novinkách byl vytištěn dotazník, jehož jedna část se zabývala právě touto problematikou. Na výzvu k jeho anonymnímu vyplnění reagovalo 41 domácností. K reformě veřejné správy se vyjádřili takto: 36 domácností-Roudnice nad Labem, 5 domácností- Kralupy nad Vltavou
O Mělníku, jako pověřeném úřadu neuvažoval nikdo. Jak je vidět z dosažených výsledků dotazníků, je zřejmé, že si valná většina ledčických obyvatel uvědomila nezanedbatelnou, ba prioritní, vazbu a historickou sounáležitost naší obce
s Roudnicí. „Pro hovoří i další aspekty, jako je spádové školství (vyšší stupeň ZŠ. Střední školy i učiliště), zdravotnictví (obvodní lékař, zubní ambulance ve Straškově, nemocnice, odborní lékaři, rehabilitace, sociální služby v Roudnici), zásobování palivy, telekomunikace, rozvinutá obchodní síť, pojišťovny a banky, a co hlavně – dobrá dopravní obslužnost na rozdíl se spojením ve směru na Kralupy či Mělník.
Také obecní zastupitelstvo vyjádřilo svou jednoznačnou podporu opětnému připojení k Roudnicku a tím i zpět
k celému podřipsku. Jak vše dopadne, se dozvíme za rok, dva.
Za kolébku samosprávy je považována Anglie, která má za sebou její nejdelší nepřetržitý vývoj. Kořeny lze vysledovat již v 9. století. Historii moderního pojetí samosprávy můžeme datovat již od poloviny 19. století. Právo
na samosprávu bylo vnímáno jako přirozený nárok obdobný právu lidí na život, osobní svobodu či rovnost před zákonem. K nerozlučnému právu patřilo svobodně volit vlastní zástupce, nebo spravovat majetek. Základním znakem samosprávy je prvek svobodného spravování vlastních záležitostí, hospodaření podle vlastního rozpočtu a podobně. Územní samospráva bývá v naprosté většině strukturována do dvou samosprávních stupňů, kde základní jednotkou
je obec. Pro fungující demokracii je samospráva nezbytným standardem a je samozřejmostí pro všechny země Evropské unie i její kandidáty. Co se týká historického vývoje u nato, v roce 1849 byla formulována poměrně moderní zásada: základem svobodného státu je samosprávná obec. Postavení okresních samospráv bylo zakotveno v 60 letech
19. století a přežilo s mírnými úpravami celé období první republiky. Po roce 1945, bohužel, už v plné míře k obnovení samosprávy, fungující v předmnichovské době, nedošlo. Vývoj po roce 1948 vedl k její likvidaci jako celku, protože
pro totalitní režim byla nežádoucím demokratickým prvkem.Po listopadu 1989 došlo opět k jejímu oživení, přičemž
se počítalo s tím, že bude obnovena nejen v obcích, ale i na úrovni vyšších samosprávních celků, tedy krajů. Bohužel místo očekávané reformy veřejné správy došlo ke stagnaci a země zůstala v zajetí centralistického území. Až po letech se podařilo schválit tuto reformu a připravit ČR na první volby do krajských zastupitelstev. Tím se konečně podařilo
v tomto směru naplnit i naši Ústavu. A tak 11.listopadu roku 2000 občané České Republiky poprvé volily své zástupce do krajů, které by vlastně měli plnit funkce regionálních parlamentů. Naše obec spadá do kraje Středočeského
o rozloze 11 014 km2 s 1 105 964 obyvateli (z toho jich je ve věku nad 18 let 900 tisíc). Do kraje bylo zvoleno 65 členů krajského zastupitelstva. Třebaže účast ve volbách je dosud nejlepším známým prostředkem, jak vyjádřit svou vůli
a jak ovlivnit poměry ve státě, ze 450 lidí zapsaných na ledčickém seznam voličů jich přišlo 146. Nejinak tomu bylo
i jinde. Masivní absence voličů naznačila především chronické odmítání senátu, dále pak prostý nezájem lidí o politiku jako takovou a v neposlední řadě jisté nepochopení účelu zřizování krajů. Občané neví, jak to bude v okresním archívem, okresním soudem, kam bude patřit kartografie, geodézie, kdo bude financovat muzea, knihovny, divadla. Jaké budou náklady na vybavení všech tří samosprávných obvodů a pověřených úřadů na Mělnicku.
Politické strany pochopili tyto volby především jako kolbiště konkurenčního boje, čímž bylo obyvatelstvo více méně znechuceno. Také volební hesla mnohdy působila až komicky.Čtyřkoalice například kromě medvídka koaly, kterého po volbách zavrhla s tím, že je líný, využila kaolopiva a kaolo koly. Sociální demokraté ve svých autobusech-Zemácích tvrdili že napravují chyby druhých. ODS přišla se znakem tlukoucího srdce a heslem „ Hlavou a srdcem“. Komunisté opět vsadili na své mítinky a guláš. Někteří kandidáti se zaměřili na školní mládež, které nabízely kartičky
a kalendáře s vlastními portréty, organizovaly soutěže o televizory či o výlety do francouzského Disneylandu. Jezdili
se spanilé jízdy tramvajemi, na koloběžkách i velocipédech. Kandidovalo se i v bazénech se slivovicí, párky a pivem. Reforma veřejné správy a samosprávě neskončila volbami do krajských zastupitelstev a ve 27 obvodech volbami ještě
i do senátu. Do konce roku 2002 zaniknou okresní úřady, jejíž pravomoci převezme 179 pověřených úřadů a kraje.
Na čtyři roky zvolená krajská zastupitelstva budou hospodařit podle vlastního rozpočtu, vybírat i veškeré daně, budou moci Parlamentu předkládat návrhy zákonů, budou ovlivňovat dopravní situaci regionu, dopravní obslužnost a starat
se o silnice II. A III. Třídy. Budou rozvíjet vzdělávání, kulturní úroveň i regionální zvláštnosti krajů. Budou mít na starosti ekonomiku, podnikání, nezaměstnané, ale i zdravotnictví, ekologii, bezpečnost a právo. Aby vše bylo nastartováno co nejméně bolestně, už 5.12.2000 byla zvolena středočeská krajská rada a zastupitelstvo s 65 zástupci. Do čela kraje byl hejtman zvolen 35 hlasy bývalý starosta Kladna, Petr Bendl, který kandidoval za ODS. A jaký byl výsledek hlasování ve volbách 12. listopadu 2000 přímo u nás v Ledčicích?
Číslo ------------------- Název strany ------------------------ Počet hlasů
03 ODS 31
08 Strana venkova 5
12 Čtyřkoalice 25
19 Humanistická aliance 1
27 Celostátní aktiv občanů 1
32 Strana Zelených 1
33 KSČM 43
34 Č.strana národ. Soc. –nezávislé 4
38 Pravý blok – KAN 1
39 ČSSD 28
41 Strana za životní jistoty 6
Počet osob na seznamu voličů 450
Počet voličů 146
Co říci k letošnímu vývoji počasí? Jaro začalo o dva až tři týdny dříve, léto zažilo rekordní teploty, kdy bylo takové horko a sucho, že meruňky byly velké jako ořechy a jablka padala za stromů scvrklá. Podzim přišel později a zima byla taková divná. Počasí na jaře i v létě vytvářelo jak na běžícím páse extrémní teplotní i srážkové výkyvy, které se v tomto století dosud nevyskytly. Vše začalo rekordně deštivým březnem, kdy v Čechách spadlo 126 mm srážek, což je třikrát více než normál. Enormní deště vyvolaly spolu s prudce tajícím sněhem téměř stoletou povodeň na některých úsecích řeky Jizery. Od poloviny dubna ale jako když utne. Na mnohých místech nespadla doslova ani kapka vody. Tato vyprahlá perioda trvala až do poloviny května. A to nemá, podle měření v Praze – Klementýnu od roku 1805, v této kalendářní době obdoby. Vystřídání těchto opačných srážkových extrémů patří vůbec k největším raritám letošního roku. Také zemědělci utrpěli relativně největší ztráty za poslední roky, neboť katastrofální sucho trvalo plných šest neděl. Všeobecný nedostatek vláhy byl zesílen vysokým vypařováním vody z půdy. Vegetace hynula. Všude, i v Ledčicích,
kde si jiná léta nemůžeme stěžovat na nedostatek vody, byl vyhlášen zákaz zalévání a odvážení vody z místních rybníků.
V květnu a v červnu pokračovalo poměrně velmi teplé počasí jen s občasnými srážkami, takže vláhový deficit stále narůstal. Proto nástup chladnějšího a deštivého července ještě ledacos zachránil. Letní rekreanti ho ale pociťovali jako nevydařený, neboť opožděný Medard vodou opravdu nešetřil. Kombinace mimořádně prohřáté půdy koncem června spolu s těmito dešti způsobila v dalších týdnech vyloženě houbařskou žeň. Vše pak pokračovalo opět velmi teplým srpnem. Teplé počasí tohoto období způsobilo všeobecný posun zemědělských prací o dva až čtyři týdny. Například sklizeň chmele začala již počátkem druhé půli srpna. Také kvalitní vína byla snad vůbec jedna z nejlepších. Nejvýznačnější teplotní rekord 20. století byl naměřen 27.7.1983 v Praze Uhřiněvsi v hodnotě 40,2˚C.
Na podobnou saharskou teplotu vy-stoupala rtuť teploměru 21. června 2000 = na hodnotu 36,8˚C. Zemědělci zaorávaly jiřiny, mák, kukuřici i cukrovku. V pondělí 26.6. se nad Lednicemi přehnala ošklivá bouřka. Blesk se střídal
s bleskem, světlo bylo jako ve dne, a přitom spadlo jen 14 mm srážek. Déšť byl ale přívalový, takže většina vody
se nestačila vsáknout do země a odtekla. Podzimní teploty byly opět nadnormální. Proběhlo nádherné „babí léto“
s denními teplotami kolem s 20˚C v září, kolem 15˚C v říjnu. Pak až do poloviny prosince převažovalo podzimní počasí
a také až do této doby se sbíraly houby, včetně pravých smrkových hřibů.Od 20. prosince nabylo počasí tak trochu i zimní charakter. Od 21.12. klesaly teploty pod -3˚C, 30.12. bylo při zemi dokonce -10,5˚C. Srážky byly velmi malé.
Po čtyřech letech měl únor roku 2000 opět 29 dnů. Už ze základní školy víme, že každý čtvrtý rok je přestupný (když je celý letopočet dělitelný čtyřmi). Ale méně známí je fakt, že z roků století (např. 1700, 1800, 2000 jsou přestupné jen ty, které mají dělitelná čtyřmi beze zbytku pouze první dvojčíslí. Tak je tomu od roku 1582, kdy byl zaveden gregoriánský kalendář. Naši předkové zažili únor v letech 1700, 1800, 1900 pouze s 28 dny. S kalemdářem přišli
už staří Egypťané, jejíchž zkušenosti se staly základním kamenem kalendářní reformy, o níž rozhodl Julius César. Základem tzv. juliánského kalendáře, který vstoupil v platnost roku 46 př. n. l, byl předpoklad, že délka roku je 365 a čtvrt dne. Vždy se tedy střídaly tři roky o 365 dnech a jedním o 366, téměř se rozdíl, který narostl za čtyři roky na celý jeden den, vyrovnal. Ovšem už tehdy se vědělo, že skutečný rok je přece jen ještě o nepatrný kousek kratší. Skutečná délka roku je pouze 365,2422 dne, což znamenalo, že průměrný rok juliánského kalendáře byl o 11 minut a 14 vteřin delší než měl být. Jak ubíhala století, tak tato zanedbatelná nepřesnost začala dělat starosti. Za každých 128 let tento rozdíl činil opět celý den. V 16. století už chyba činila 10 dnů!
Tak v roce 1582 papež Řehoř VIII. vydal bulu, v níž ustanovil pravidla nového gregoriánského kalendáře. Chyba starého kalendáře byla chytře vyřešena. Prostě se vypustilo těch sporných deset dnů. Po čtvrtku 4. října 1582 následoval pátek 15 října 1582. i do budoucna však bylo nutno vyvarovat se nesrovnalostí. Proto je od té doby každý čtvrtý rok přestupný, ale z roků staletí pouze ten, který je dělitelný čtyřmi bez zbytku. Ani současný kalendář není stoprocentně přesný. Chyby jednoho celého dne, ale dosáhne až za více než tří tisícovek let.
Nás spíše trápí skutečnost, že v noci z 25. na 26. března posouváme ručičku svých hodinek o 1 hodinu dopředu a z 28. na 29. října jsme je opět posunuly zpět, abychom učinili zadost tzv. letnímu a zimnímu času. Mnozí z nás
se s tímto zásahem do denního stereotypu vyrovnávají i několik týdnů.
V roce 2000 v Ledčicích žilo celkem 574 obyvatel.
Z toho osob ženského pohlaví 293.
Osob mužského pohlaví 281.
Dnes tady oproti loňsku, v naší vesnici žije o 1 obyvatele víc.
Narození:
V roce 2000 se v naší obci narodilo sedm dětí:
Adéla Derynková 20. 1. 2000
Ohem Miroslav – 5. 3.2000
Martina Sypecká – 23.3.2000
Tereza Bušilová - 28. 3. 2000
Matěj Vrba – 12. 6. 2000
Igor Hillebrand – 15.11.2000
Adam Kaclík – 19.11.2000
Miloš Kovář – 27.11.2000
Všem těmto mrňatům přejeme to nejkrásnější dětství, hodně zdraví, štěstí a rodičovské lásky. Vítání občánků Sborem pro občanské záležitosti proběhlo 4. června roku 2000 v kulturní místnosti naší školy.
Máme radost, že porodnost v naší obci, oproti porodnosti ve státě, nijak zvlášť neklesá. Na příklad v roce 1982
se v ledčicích narodilo 8 dětí. V roce 1984 6 dětí, v roce 1987 13 dětí, v roce 1990 6 dětí, loni 8 dětí. Přitom porodnost
v České republice za posledních třicet let klesla o více než třetinu. V roce 1970 se u nás narodilo 147 865 miminek,
v roce 1999 už jenom 89 471 dětí. Sociologové varují, že populace klesá a stárne a že se naše republika v porodnosti řadí na jedno z posledních míst ve světě.
Úmrtí:
V roce 2000 v republice zemřelo 108 700 osob. Což je naopak téměř o tisíc méně než před rokem Nejvíce lidí zemřelo na nemoci oběhové soustavy (55%), druhou nejčastější příčinou (26%) melaniny. Řady obyvatel Ledčic letos navždy opustili:
Růžena Plicková – 29.2.2000, akutní infarkt myokardu
Antonín Král - 21.3. 2000, kaclexia tumorová C80
Josef Budka – 4.4.2000, arteroskleroza 170, zhoubný makaném
Božena Šimralová – 3.6.2000 zlomenina pažní kosti S 42.2
František Koucký – 31.10. 2000
Došek Josef – 11.7. 2000 cévní příhoda mozková I-64
Jaroslav Bubeníček – 22.7.2000, rakovina
Vlasta Štulíková - .7.10.2000, embolie plicní tepny
Hana Černá – 17.11.2000, ischemická choroba srdeční
Čest jejich památce
Sňatky :
Podle Českého statistického úřadu opět pomalu stoupá počet uzavřených sňatků. Loni to bylo v celé ČR 55 tisíc párů, tj. o 1500 víc než v roce 1998. Tento trend, ale nelze pozorovat v naší vesnici, neboť v roce 2000 tu byla uskutečněna pouze jedna svatba, pana Tomečka a slečny Staňkové.
Rozvody:
Rozvody byly v Ledčicích hned tři. Rozvedli se manželé Kovářovi, Soldánovi a Boreckých.
Odstěhování:
Pět osob se z naší obce odstěhovalo, byly to:
Michal Čonka
Marcela Škabrahová
Antonín Stejskal
Markéta Maťáková
Růžena Klementová
Přistěhovaní:
Je potěšitelné, že Ledčice lákají k trvalému pobytu stále více lidí svůj nový domov tu našlo celkem 12 lidí:
Bohuslav Mikš – z Cítova
Marie Horáková – Nové město pod Smrkem
Miroslav Kvěch - Nové město pod Smrkem
Irena Pospíšilová – Praha 4
Marek Pospíšil – Praha 4
Ibera Kurkuvá –Černice
Růžena Stojková – Praha 9
John Gzendza – Praha 4
Miloš Derynk – Roudnice nad Labem
Alena Skružná – Praha 7
Gabriela Vobořilová – Praha 7
Jiří Mrzena – Roudnice nad Labem
Zlaté svatby:
V roce 2000 slavili svou zlatou svatbu, plných padesát let společného života, manželé:
Zdena a Antonín Královi čp. 117
Marie a Václav Nedvědovi čp. 36
Do dalších společných let jim přejeme stálé zdraví, hodně klidu a jen samé šťastné chvíle.
Nejstarší občanka:
Požehnaného věku 88 let se v červnu roku 2000 dožila nejstarší občanka Ledčic, paní Rozálie Šourkovoá z
čp. 17. Protože se špatně pohybuje, uchovává si dobrou a nezkalenou mysl, smysl pro humor a jak sama říká, každý den si dopřeje stopečku červeného vína. Přejeme paní Šourkové, ať je v klidné pohodě co nejdéle mezi námi.
Senioři v domech odpočinku:
V diakonii Československé církve evangelické v Krabčicích, v domě odpočinku ve stáří, žily až do letošního léta čtyři obyvatelé naší vesnice: paní Růžena Klementová 193, Růžena Klementová 225,paní Růžena Srbová 111, a pan František Koucký 3. Pan Koucký zemřel a paní Srbová se přestěhovala do domova s pečovatelskou službou
v Kralupech nad Vltavou.
Uvěznění:
Za své přečiny proti zákonům České republiky pykal v letošním roce Petr Horáček
Školní mládež:
Do ledčické základná školy v letošním školním roce docházelo celkem 24 žáků. Tento velmi úzký počet rozhodl
o tom, že obecní úřad v Ledčicích požádal Ministerstvo školství v Praze o výjimku z určeného nejnižšího počtu žáků, tj. 13 na 1 třídu. Žádosti bylo vyhověno na období dvou let.
Do Roudnice v roce 2000 dojíždělo 26 žáků základní školy, do lužce 2 žáci, a do Straškova 1 žák základní školy, Jan Kubíček. Ten byl pro neomluvitelné proti běžným zákonným a společenským normám v polovině školního roku přeřazen do Diagnostického ústavu v Liberci.
Středoškoláci:
Devět mladých lidí studuje na středních školách. Jsou to:
Jana Studená – Střední pedagogická škola v Litoměřicích
Jana Svobodová – Střední podnikatelská škola v Roudnici nad Labem
Jan Hillebrand – Střední zemědělsko technická škola v Roudnici nad Labem
Jiří Bušil – Střední zemědělsko technická škola v Roudnici nad Labem
Ladislav Michovský – Střední škola letec. Techn. Odolena Voda
Ondřej Kučera – Gymnázium Roudnice nad Labem
Tomáš Kučera – Gymnázium Roudnice nad Labem
Milan Urban – Střední potravinářská škola v Praze
Jan Vereš – Střední policejní škola v Praze
Vysokoškoláci :
Jana Vlnařová - České vysoké učení technické, Praha
Kamila Vejmoláková – Univerzita Palackého, Ústí nad Labem
Pavlína Kaňková - Univerzita Palackého, Ústí nad Labem
Jaroslav Kratochvíl - Univerzita Palackého, Ústí nad Labem
Nezaměstnanost:
Nezaměstnanost zůstává i letos v našem regionu poměrně nízká a vyrovnaná (od 5 do 10%), přitom na příklad na Mostecku stoupla nad 20%, na Chomutovsku a Ostravsku se pohybuje mezi 15 a 20%. Pro Ledčice je vcelku výhodná dobrá dosažitelnost Pražského trhu práce. Oživení české ekonomiky v letošním roce se promítlo i do vývoje zaměstnanosti na Mělnicku. Navíc větší počet lidí odešel do důchodu, často i předčasného. Úřad práce v Mělníku eviduje 2082 žádostí nezaměstnaných žen o práci a 1524 žádostí mužů. Nejhůře shánějí práci ženy, které mají děti
do patnácti let věku. Pro tuto skupinu uchazečů je minimum míst. Zaměstnavatelé totiž maminky malých dětí a školáků neradi zaměstnávají, protože ty mohou většinou pracovat jen na jednu směnu, potřebují upravenou pracovní dobu
a také často bývají s nemocnými dětmi doma.
Ze zdroje úřadu práce v mělníku je zřejmé, že ze 17 uchazeček na 1 volné místo v lednu stav postupně klesal
až na 7 uchazečů měsíci květnu. Celostátní trend ukazuje, že počet nezaměstnaných v roce 2000, oproti roku 1999,
se snížil na o 34 374 osob. Také minimální hrubá mzda v ČR byla v červenci roku 2000 zvýšena o 500 Kč, tedy na 4500 Kč a poprvé převýšila životní minimum 3 770 Kč měsíčně. V listopadu opět vláda rozhodla o zvýšení minimální hrubé mzdy o dalších 500 Kč (na 5000 Kč) s účinností od 1.1.2001. V prosinci byly ještě valorizovány důchody, takže důchodci dostali v průměru přidáno 356 korun.
Průměrná mzda:
Podle statistických údajů prý lidé v ČR postupně bohatnou. Nejvyšší mzdy už tradičně mají zaměstnanci bank
a peněžnictví ( 25 712 Kč /za měsíc). Nejnižší mzdu pobírají v textilní průmyslu (10189Kč/za měsíc). Pod celostátním průměrem zůstává i školství, zdravotnictví, sociální činnost, kultura, zemědělství, pohostinství a další. Tak nevím. Přesto pro zajímavost uvedu čísla, kterých jsou dnes plné noviny a nad kterými mnozí a mnozí ledčičtí občané jen nevěřícně kroutí hlavou:
--Rok-------------------------------Průměrná hrubá měsíční mzda-----------
1989 3 170 Kč
1990 3 356 Kč
1994 6 896 Kč
1996 9 676 Kč
1997 10 969 Kč
1998 11 688 Kč
1999 12 658 Kč
2000 13 491 Kč
Zaměstnanost:
Za prací ekonomicky aktivní lidé z Ledčic vyjíždějí asi v takovém rozsahu jako v roce 1999. Zaměstnanost přímo v obci zůstala také nezměněna. Soukromí podnikatelé působí v přibližně stejných oborech. Není mi známo, že by některý z nich zrušil či rozšířil svoji živnost. Nepříjemné je, že Vltavská zemědělská a.s. Nová Ves, která obhospodařuje většinu pozemků lednického katastru, propustila většinu svých zaměstnanců a vstoupila do konkurzu. Zatím nikdo neví, jak všechno dopadne. Rozhodnutí by mělo padnout v roce 2001. U soukromě hospodařících zemědělců, ale i v průmyslové výrobě v lednickém regionu (tj. Kámen Zbraslav, Sakret) zůstává vše při starém.
Dálnice roste nesmírně rychle. Na jaře jsme se ještě brodili staveništěm a už na podzim někteří ledčičští obyvatelívaté začali dálnici využívat jako nedělní korzo. Z náspu je krásný výhled do kraje a i Ledčice z té výšky působí pěkným dojmem. Viadukt už je hotov, zbývají dodělat určité terénní úpravy, potah chodníku, odvodnění míst, kde se stále drží voda ve velkých kalužích, budou vybudovány protihlukové stěny a další detaily. Snad opravdu, alespoň to tak vypadá, někdy v květnu příštího roku, přesně podle harmonogramu, tu začne plný provoz. Jako perličku uvádím, že pan Tydlitát
z čp. 206 jezdí po dálnici denně na kole za prací až do Roudnice. No, za pár týdnů už bude muset jezdit jinudy.
Ostatní komunikace v obci, což je starý problém, za mnoho nestojí. Ale protože je po vodovodu na řadě ještě plynofikace obce a zavedení kanalizace, bylo by opravdu nehospodárné utápět peníze do nových povrchů cest a silnic. Obecní úřad se snaží alespoň nejhorší úseky místních komunikací určitým způsobem opravit.
Také co se týče autobusových spojení s ostatním světem jsou na tom Ledčice stejně špatně jako loni. Zatím žádné jednání s ČSAD i soukromými autodopravci, a že jich bylo bezpočet, nepřinesla kýžený výsledek. Je to jako v té pohádce o kohoutkovy a slepičce. Nikdo nechce nic rozhodnout a problém je přesouván z jedné investice na druhou
a lidé stále se nemají čím svézt.
Na jaře letošního roku často naši obce vybudování 208 vodovodních přípojek a koncem roku byly prakticky hotovy. Pomyslnou tabulku o historicky první kapce vody z ledčického vodo-vodu by si mohli na své stavení mohli umístit Šourkovi čp.18, kterým byla vodovodní přípojka zavedena 14. června roku 2000. Po nich týž den měli svou vodu
i Nešporovi, Kučerovi, Štechrovi a Říhovi.
Občané už si taky zvykly využívat služeb sběrného dvoru, který funguje už rok, přesně tak, jak si obecní zastupitelstvo představovalo. Lze sem uložit prakticky vše, co nesmí přijít do popelnic nebo do kontejnerů umístěných po obci. Pouze suť si každý musí ve své vlastní režii odvážet na skládku v Uhách. Lidé se tak pomalu učí třídit veškerý odpad, i když se samozřejmě najdou lidé, kteří tuto nutnost nechápou nebo chápat nechtějí. Příkladem jim mohou být děti v místní škole, které už druhým rokem pořádají soutěž ve sběru PET lahví a třídí i další suroviny – papír, textil, železo.
Ledčickou prioritou v oblasti péče o životní prostředí je zlepšování a rozšiřování veřejné zeleně a zkvalitňování její ochrany. Také v minulosti bývalo v naší obci dobrým zvykem zasadit při významných příležitostech český národní strom – lípu. V roce 1908 byla na školním hřišti zasazena „Lípa Svatopluka Čecha“ a v roce 1919 pak „ Lípa T. G. Masaryka“.
Ta už ale bohužel dnes před školou nestojí. Byla před léty pokácena, aby udělala místo betonovému septiku, který byl nakonec stejně zavezen. V euforickém roce 1968 byla v parčíku na návsi vysazena „Lípa Pražského jara“. Tu však někdo úmyslně zcela zničil. V roce 1970 na stejném místě, ale již před právě dohadovanou samoobsluhou jednoty, Ledčičtí občané zasadily lípu, která je dnes už pěkně vzrostlá a velmi krásná. 28. října 1978, na počest 60. výročí vzniku ČSR, zasadily školáci u budovy školy další lipku, která nese název „ Strom republiky“. Také rok 2000 je bezesporu rokem mimořádným. Vybízí nejen k mnoha historickým zamyšlením a zastavením, ale nabádá i k výsadbě symbolického stromu. Proto se 27.dubna letošního roku sešla velká skupina dětí a dospělých u rybníka Srbáku, aby tu v přilehlém parčíku na památku posledního roku 20. století slavnostně zasadili „Lípu milénia“. K jejím kořenům byla uložena láhev s dokumenty jako pozdrav budoucím generacím. Věříme, že se lípce bude dařit, že jed-nou naší vesnici výrazně zkrášlí
a poskytne těm, kteří se pod ni posadí, příjemný stín.
Jednou z akcí pořádaných ke zvelebení obce a rozšíření její veřejné zeleně bylo přebudování zahrady za místní školou. Terénní úpravy, zasetí trávy, znovu osázení dřevinami a trvalkami vhodnými pro náš region, podstatně zlepšily vzhled tohoto místa. Terénní práce v květnu zcela zdarma provedly Stavby silnic a železnic. O osazení, zakuřování a zatravnění celé plochy se hned nato, a pak ještě v měsíci září, postaraly děti. Střední zahradnické školy pod vedením svého mladého profesora, ing. Vlasáka, a pana Jakla ze školního statku Mělník. Z celkové sumy necelých 70 tisíc nákladů byla zahradnickou školou odečtena částka 7000 jako dar obci Ledčice, za což jí patří velký dík. V červenci
a srpnu spolek Říp obnovil a natřel oplocení celé zahrady i skluzavky a průlezek zde umístěných.
Také starý hřbitov přilehlý k chráněné památce, kostelu sv. Václava, doznal velkých změn. Byly znovu postaveny povolené náhrobky, kolem márnice byl upraven terén, cestičky vysypány drobnými oblázky, byly odvodněny a odvětrány základy kostela, souvislé plochy osety trávou. Dnes toto pietní místo vypadá jako krásný upravený park. Velkou zásluhu na tom mají i místní mladí lidé, kteří část svých prázdnin věnovali výše uvedeným pracím. Poděkování patří Aleši Vovsovi, Ladislavu a Kateřině Michovských, Janu Hilebrandovi, Janu Kaclíkovi, Vladimíru Maťákovi, Luboši Královi
a Tomáši Kučerovi.
Dvacátého října slaví každoročně celá planeta Země Světový den stromů. Také děti z ledčické školy
si připomněly tento den výtvarným i literárním zpracováním tohoto tématu. Malovali svůj nejmilejší strom, snažily
se vystihnout jeho magiii, zamýšlely se nad nutností ochrany stromů i potřebou péče o tyto „zelené plíce Země.“ Vznikla pěkná a podnětná výstava, která určitě v každém z protagonistů zanechala stopu. Žádný z nich už určitě samovolně a zle stro-mu neublíží, naopak bude jej respektovat. Vždyť už Karel IV. ve svém spise MAJESTÁT KAROLINA z roku 1355 napsal: „Krásný soubor našich lesů vzbuzující obdiv u cizinců netoliko promrhati, nýbrž i zamýšlíme je pečlivým strážením napřed uchrániti vůbec od veškerého kácení, než bychom některé zvláště dovolili a chtějíce, aby zůstaly nedotknuté a věčné, rozkazujeme, aby žádný z našich hájených nebo lovčích, a nebo jiná žádná osoba nesměl
je z jakéhokoli důvodu nebo příčiny káceti, nebo vyvážeti jakékoli dříví z našich lesů, nebo je zcizovati, nebo prodávati leč pouze suché dříví, nebo to které padne silou větrů. Kdo by jednal opačaně, tomu hrozí trest utětí pravé ruky, s jejíž nejúčinnější pomocí se opovažuje úmyslně proviniti, a zabavení jmění do naší komory…“ Inu Karel IV.byl vskutku moudrý panovník.
Na příští rok Obecní úřad chystá podstatnou výsadbu několika tisíc stromů a keřů na návsi, měla by být osázena bývalá skládka „Na skalce“ i další lokality ledčického katastru.
Protože stále stoupá zájem našich občanů o vzhled jejich zahrad a předzahrádek, uspořádal OÚ ve spolupráci
s Ing. Vlasákem ze zahradnické školy v Mělníku přednášku o zakládání a osazování okrasných zahrad i následnou péči o ně. Akce měla obrovskou návštěvnost a nebývalý ohlas. Přítomní si také mohli zakoupit vhodné keře, stromy a květiny.
Už čtyři roky napadá prakticky všechny u nás rostoucí jírovce maďaly klíčenka jírovcová.
I letos decimovala kaštany u kostela svatého Václava. Housenky vyžraly listovou hmotu, listy pak následně odumíraly
a nevyvinuté plody opadaly. Proto obecní úřad svým zaměstnancům na veřejně prospěšné práce uložil kolem kaštanů listí důkladně shrabovat a pálit. Jinak by bě-hem několika let mohly zeslabené stromy odumřít.
Ke zlepšení životního prostředí naší stále krásnější a vzhlednější vesnice přispěla i letošní úprava okolí rybníka na ladech, rozmístění odpadkových košů po vsi, osázení nových laviček, pečlivá údržba veřejných travnatých ploch, vysekávání struh i průběžný úklid veřejných prostranství. Význam obnovy venkova netkví jen v materiálních hodnotách, ale také ve změně postojů občanů ke své obci, k jejich odpovědnějšímu vztahu k ní, v opětném patriotismu, tedy
v hodnotách duchovních, které se na dlouhé roky před tím kamsi vytratili. Teď se nesměle, ale přeci jen vrací.
Druhého srpna roku 2000 bylo započato se stavbou ústředny TELECOMU na západní straně ledčické návsi pod statkem číslo 15. Již 20.září téhož roku zde stál úhledný bílý domek se vzorně oploceným a upraveným okolím. Domek je to sice hezký, ale do celkové koncepce návsi tak trochu nepatří. Obzvláště v kombinaci s téměř zřícenými hospodářskými budovami obytného stavení čp. 16, které zoufale ční, jako válečná kulisa za ním, vypadá poněkud zvláštně. Škoda jen, že majitelé, manželé Hořejší trvale žijící ve Slaném, s tímto domovem, kterému se v Ledčicích dnes přezdívá „Hirošima“, nic nedělají. Tak pěkné místo by si to zasloužilo.
23. 5.2000 byly do 21 domů v naší obci zdarma na období jednoho roku instalovány detektory na měření radonu. Jak výsledky dopadly se tedy dozvíme až v roce 2001.
Pro zajímavost uvádím, že obec Ledčice čítá 180 trvale obydlených domů, 46 stavení sloužících jako chalupy, tedy k přechodnému pobytu, a 4 domy úplně neobydlené.
Akademický architekt Adam Langr z Prahy vypracoval architektonickou studii víceúčelového domu pro naši obec. Zastavěná plocha by měla činit 900 m2, náklady pak byly propočteny na 28 milionu korun. V této na první pohled pěkné a velmi účelně promyšlené budově, by měl být především tolik potřebný multifunkční sál. Ten by sloužil jako místo tanečních zábav, tělocvična, kino i příležitostné divadlo. Dále je tu navržen hostinec, prodejna smíšeného zboží, pošta, knihovna, kadeřnictví, obecní úřad, zasedací místnost, ošetřovna pro lékaře, hostinské pokoje, atrium, prosklená hala, venkovní parket, bezbariérový přístup a výtah do prvního poschodí. Svým průčelím by dům naprosto zapadl do celého rázu severní strany ledčické návsi. Také zvolený pracovní název „Podřipská stodola“ je výstižný a dokonce velmi milý, zkrátka náš. Jediné čeho se nedostává, jsou finanční prostředky. pravděpodobně se bude muset stavět postupně,
po etapách a od toho nejpotřebnějšího, od sálu.zatím však je všechno, hudbou budoucnosti. Snad mi mohl pomoci mikroregion Vltava.
Naše obec byla až do loňského podzimu členem sdružení obcí Dolní Polabí, které ale nesplňovalo představy ledčického zastupitelstva. Šlo o příliš velké a rozsáhlé území i organizaci s různými cíli a naprosto nemožnou kooperací při řešení úzkých zájmů jednotlivých obcí. Ohromné sdružení 27 obcí z toho důvodu mělo opravdu jepičí život. Ledčice se tu ani nestačily ohřát a už 15. února roku 2000, společně s Bukvo, Hořínem, Jeviněvsí, Lužcem, Vraňany, Spomyšlí
a Novou Vsí založily nový Mikroregion Vltava. Je to vůbec nejmladší mikroregion v okrese Mělník a jediný, který
se přizpůsobil programu Evropské unie SAPARD. Ten se zabývá komplexním rozvojem venkova, tedy malých sídel, které mohou pružněji reagovat na změny, vytvářet základní technickou infrastrukturu a budovat společný image. Jedině tak má společný mikroregion šanci dosáhnout finančních dotací z tohoto bruselského programu. Prioritou sdružení Vltava je ochrana dědictví venkova, podpora investičních záměrů přispívajících ke zvyšování pracovních příležitostí, zachování zemědělských pracovních postupů, rozvoj agroturistiky, zabezpečování trvalé obytnosti území, zlepšování životního prostředí, roz-voj sociálních služeb, rozvoj kulturních aktivit a další. Silnou stránkou mikroregionu, a tím
i naší obce, je blízkost a snadná dosažitelnost Prahy, bohaté kulturní památky, dobré půdní podmínky pro tradiční zemědělskou výrobu, uspokojivé zásobování elektřinou, dobrá telefonizace, hustá silniční síť, dálnice D8, vyřešené skládkování, podpůrná výše nájmů, příznivý demografický vývoj, rozvinutý společenský život, uspokojivá kvalita životního prostředí, zajištění zdravotních služeb, blízkost pražského trhu práce, území atraktivní k trvalému bydlení, lepší komunikace mezi obcemi a Ministerstvem pro místní rozvoj…. Mikro region má i své problémy. Je to například nízký podíl obyvatelstva se středním a vysokoškolským vzděláním, vysoká míra nezaměstnanosti, radonové riziko, úbytek mladších kvalifikovaných sil, stárnutí obyvatelstva, absence ubytovacích zařízení pro cestovní ruch, značné slabiny
ve vybavenosti kanalizací, vodovodem, plynofikací, nedostatečná dopravní obslužnost…. Proto se pro nejbližší období sdružení Vltava zaměřilo na vybudování domu s pečovatelskou službou ve Vraňanech, kde má vzniknout 35 malometrážních bytů pro starší občany, z nichž čtyři připadnou lidem z naší obce. V Lužci by měla postupně vzniknout provozovna technických služeb, která by zajišťovala drobné služby řemeslného charakteru a řešila i havarijní situace
při dodávkách vody, plynu… ve všech osmi zainteresovaných obcích. Také výstavba víceúčelového domu v naší obci s tolik potřebným sálem, bude mikroregionem podporována. Roční příspěvek naší obce do sdružení Vltava činí 50 korun
na jednoho obyvatele, to znamená 28 tisíc, které jsou hrazeny z obecního rozpočtu. Český venkov nemá zatím na růžích ustláno. Proto věříme že společnými silami nově vzniklé sdružení obcí dosáhne postupného zlepšení. Síly, elán
ani nápady lidem, kteří tu žijí, rozhodně nechybí.
Z níže uvedených „suchých“ čísel lze vyčíst, jaké měla naše obec v roce 2000 příjmy a jaké výdaje, co bylo s jejími prioritami, čemu věnovala pozornost, kolik peněz přišlo na to či ono. Celý rozpočet je uložen v příslušném „fasciklu“
na obecním úřadě a je kdykoli komukoli k nahlédnutí. Proto pro jeho opravdu značnou obsáhlost uvedu jen některé nejdůležitější položky:
- příjmy celkem: 7 019 383,64 Kč
- výdaje celkem: 8 447 882,10 Kč
- zůstatek celkem: 983 074,81 Kč
směnka: 6 906 229 Kč, první splátka půjčky na vodovod: 417 000, veřejné osvětlení: 32 077 Kč, kultura a zájmová činnost: 20 557,70 Kč, Sbor pro občanské záležitosti: 15 320 Kč, oprava a údržba zahrada školy: 92 825,20 Kč, koks
do školy: 60 475,50 Kč, revize a kontroly ve škole: 5 900 Kč, nábytek a pomůcky do školy: 19 920 Kč, náklady na žáky dojíždějící do ZŠ v Roudnici nad Labem: 91 052 Kč, příspěvek na žáky ve Straškově a Lužci: 5 616 Kč, investice na opravu kostela roce 2000: 877 093 Kč atd, atd atd.
20. září 2000 Obecní úřad odkoupil od Asociace samaritánů České republiky v Kralupech nad Vltavou osobní automobil Škoda Felicia Combi LX bílé barvy za 188 150 korun. Tohoto vozidla bylo skutečně zapotřebí, neboť téměř denně je nutno někam zajet, přivést materiál, či potraviny do školní jídelny a podobně. Auto bylo na předních dveřích označena logem, adresou i telefonním číslem Obecního úřadu v Ledčicích, státní poznávací značka je MEK 93 43.
Doba je jiná než před dvanácti, patnácti lety. Už se ukázněně, pěkně bez řečí a bez vyřčení vlastního názoru, bod po bodu neodsouhlasí celá náplň schůze. Dnes se členové obecního zastupitelstva scházejí pouze veřejně, před svými spoluobčany. Je to povinnost daná zákonem. Už nejde něco předem dohodnout za zavřenými dveřmi. Každý člen zastupitelstva musí svůj názor vyjádřit před očima svých voličů, projednávat před nimi problémy obce, souhlasit
či nesouhlasit s ostatními zastupiteli, obhájit či neobhájit svůj názor. To je demokracie v praxi. Proto také bývají veřejná zasedání OZ hlučná, někdy se časově protáhnou, ale nikdo nemůže říct, že asi něco udělali a dohodli se za zády ledčických občanů. Koho skutečně zajímá chod obce, to, co se v ní děje, proč je něco tak a ne jinak, ten si určitě udělá jednou za čas trochu volna a přijde neveřejné zasedání. Třeba se i rozčílí, vynadá těm „za stolem“, ale vždy se dozví něco nového. Jak se obec rozvíjí, jak hospodaří, jaké jsou plánované akce. Mohou nahlédnout do dokumentace, obecně závazných vyhlášek, získávají informace i odpovědi na své diskusní příspěvky, a podobně… Obecní zastupitelstvo ale zápolí s jedním problémem, který se táhne již z dřívějška. Jsou vyvěšeny informace, vydávány Ledčické novinky s aktuálními zprávami, pořádána veřejná zasedání a schůze, průběžně je prováděno hlášení místním rozhlasem o tom, co je právě nového, a pak přijde člověk, který řekne: „ O ničem nevím, mně nikdo nic neřekl!“
To už potom zůstává rozum stát.
V průběhu tohoto kalendářního roku bylo uskutečněno celkem devět veřejných zasedání obecního zastupitelstva, z nichž jsou všechny zápisy řádně archivovány na OÚ.
23.2. 2000 Podání žádosti na udělení vyjímky pro ZŠ Ledčice
Odkoupení nemovitosti čp. 214 do vlastnictví obce Ledčice
Uzavření smlouvy s úřadem práce v Mělníku
Schválení vyhlášky o poskytnutí půjčky občanům na opravy nemovitostí
Výstavba nových bytových domů
Žádost o dotaci z programu Obnovy venkova
17.3. 2000 Inventarizace majetku obce
Hospodaření OÚ v roce 1999
Zprávy o činností komisí
Nákup majetku do vlastnictví obce a investice (čp.214, pozemky pro výstavbu bytového domu, převedení části financ.prostředků z IPB do ČOB)
Poskytování půjček občanům
Pronájem rybníků
Schválení poplatků za odpad pro podnikatele a chalupáře, poplatky za znečištění ovzduší
11. 5. 2000 Rozpočet na rok 2000
Vyhláška o poskytování půjček občanům – návrh
Civilní služba
Vítání občánků – příspěvek
Reklama – pískovna
Vodovodní přípojky
Žádost o dotaci od MENT
25. 5. 2000 Financování vodovodních přípojek
Návrh územního plánu Pražského regionu – rychlodráha
Koncept územního plánu obce Ledčice
29. 6. 2000 Hospodaření roku 1999 – revizní správa
5.třída při ZŠ v Ledčicích a příspěvky na neinvestiční výdaje
Návrh smlouvy o poskytování reklamní plochy
Smlouva o provozování vodovodu
Řešení povrchové kanalizace v obci
24. 8. 2000 Návrhy Obecně závazných vyhlášek obce Ledčice
Č.2/2000 o ochraně veřejného pořádku a čistoty na území obce
Č.3/2000 o místních poplatcích
Č.4/2000 o zajištění schůdnosti a sjízdnosti místních komunikací
Č.5/2000 o systému sběru, svozu, třídění, využívání komunál. Odpadu
A o poplatku za komunální odpad vznikající na území obce
Žádosti občanů o půjčky z Programu poskytování státních půjček…“
Návrh provádění služeb občanům za úhradu (např.sekání trávy apod..)
25.10.2000 Půjčky občanům z fondu FOROB
Reforma veřejné správy- převod stavebního úřadu pod Kralupy
Prodej vodárenských akcií
Budování plynofikace a kanalizace
- plynofikace – výše příspěvku
- kanalizace - financování ve spolupráci obec a občan pomocí stavebního spoření
- uzavření smlouvy se stavební spořitelnou REIFEISEN
Zákon 128/2000 sb. a s ním spojené změny (usnesení komise, ustanovení výkonů, odměňování OZ, odměny zaměstnanců OÚ)
Plán oprav na rok 2001
Úprava rozpočtu pro rok 2000
Dražební vyhláška čp. 62 v k.ú. Ledčice
14.12.2000 Inventarizace majetku obce a materiálu návrh obecně závazných vyhlášek Č.6/2000
Č.7/2000 o popelnicích za odvoz domácího odpadu
Připomínky k informovanosti chalupářů
Stanovení pravidel postupu při prodeji, pronájmu či koupi obecního majetku na základě zákona 128/2000 sb. o obcích
Revize zabezpečovacího zařízení ZŠ v ceně 3 600 Kč a návrh zabezpeč. Kostela
Pronájem čp. 92
Odstoupení pí. Miluše Vysoké, zastupitelky Oú, z funkce
Kostel sv. Václava přestavěný ve 2. pol 18. století, který se tyčí nad jižním návrším naší obce, byl vždy nejen její významnou dominantou, ale také duchovním centrem. V letošním roce byly dokončeny všechny práce na jeho vnější úpravě, takže je dobré zanést do této kroniky pro budoucí generace celý průběžný harmonogram této chráněné kulturní památky, zapsané v ÚSKP České republiky pod rejstříkovým číslem 1336. Celý vnější plášť kostela, márnice i hřbitovní zdi byly v havarijním stavu. Proto 31.5.1999 proběhlo výběrové řízení, s cílem vybrat firmu, která opraví střechu a vnější plášť kostela včetně přilehlé márnice. Vybrána byla Českomoravská stavební společnost s. r. o. Praha. S opravami bylo započato v červnu 1999.
-15.10.1999 se začalo s barvením opravené fasády žlutou a červenou barvou
-18.10.1999 byla na vrchol věže nainstalována pozlacená makovička s křížem, dovnitř byly v měděném tubusu umístěny materiály o obci, fotografie, pohlednice, noviny, kovové mince..
-19.10.1999 byly na věž nainstalovány ciferníky (dva) s pozlacenými římskými číslicemi a ručičkami.
- v listopadu 1999 byla kompletně dokončena fasáda kostela kromě kamenných prvků, dále byla opravena střecha
a vyměněny klempířské prvky.
- byla dokončena oprava zdi kolem hřbitova, také hřbitov byl z velké části upraven, byly opět vztyčeny povalené náhrobky.
-17.2.2000 byly firmou Hainz instalovány na věž kostela původní hodiny z roku 1888 s nově přidaným cimbálem označeným nápisem Ledčice rok 1999
- v únoru 2000 byla dokončena rekonstrukce dřevěných dílů santusní východní věžičky
- v prvním březnovém týdnu 2000 bylo dokončeno oplechování celé sanktus. Věžičky
- 14.3.2000 byla instalována makovička s křížem na sanktus. Věžičku a natřena žlutou barvou
- 21.3.2000 byla natřena santusní věžička červenou barvou
- od července začaly opravy kamenného ostění kostela akad. Sochař.arch. Marii Kolářovou
- v červenci a srpnu studenti uspořádali brigádu: Odvedení dešťové vody od základů kostela, odvětrání základů, vyčištění oken kostela, úprava okolí kostela (cestičky), natírání hřbitovních zdí žlutou barvou.
-8.9.2000 byl instalován na kamenná Boží muka svatojiřský kovový kříž sochařem a uměleckým kovářem Karlem Melounem
-25.9.2000 byl v kostele znovuobjeven Boží hrob, nádherně zachována pískovcová polychromovaná socha ležícího Krista v životní velikosti.
-25-28.9.2000 proběhla oprava starobylých původních varhan firmou Chorus z Vimperka v ceně 70 tisíc Kč.
-18.10.2000 byly dokončeny kamenické práce na kostele a kamenných křížích u postranního (severního) vchodu
na kostelní hřbitov.
- v říjnu provedly akademičtí sochaři Vojtěch Adamec a Martin Pokorný restaurátorské práce na aliančním znaku křižáckého rodu Lobkowiců nad portálem kostela
- v říjnu se uskutečnily terénní úpravy na jižní straně kostelního hřbitova, bylo upraveno okolí márnice a obnoveny
na ní dřevěné prvky firmou POST DESIGN
- v listopadu 2000 byly natřeny vchody do kostela červenou barvou, dokončeny nátěry hřbitovních zdí, upraveny cesty
na hřbitově a vysypány oblázky.
- prosinec 2000 celý kostel byl řádně uklizen, ometeny vnitřní zdi, umyty lavice i kamenná dlažba uvnitř kostela,
do suterénu byly umístěny vyprané a vyžehlené textilie, zakoupeny nové kované i skleněné svícny, kostel byl vyzdoben deseti různě ozdobenými stromky.
- v období vánoc 2000 v kostele instalovány znovu nalezené figurky starobylého betléma v nově vyrobených jesličkách
(fa POST DESIGN)
Náklady na opravu kostela:
V roce 1999 bylo na kostele sv. Václava proinvestováno celkem 1 623 145,30 Kč. Z toho dotace od Okresního úřadu v Mělníku činila 1 400 000,00 Kč. V roce 2000 pak byly náklady na opravy v hodnotě 1 477 393, 30 Kč. Z toho dotace v hodnotě 600 000 Kč.
Z výše uvedených faktů stojí za to zmínit se alespoň o některých podrobněji. I když každá práce vykonaná v průběhu
by měla svou „story“, své problémy, úskalí, ale i chvíle radosti a hrdosti nad krásou dokončeného díla.
Přesný čas se vrátil:
Na své místo do věže římskokatolického kostela svatého Václava se po rekonstrukci 17. února vrátil hodinový stroj
od pražské hodinářské firmy HAINZ z roku 1888. Rekonstrukci i instalaci hodin tedy provedla stejná firma , která je před více než sto lety vyrobila. Podle orlojníka Otakara Zámečníka byly hodiny před opravou v dezolátním stavu. Po generální rekonstrukci byly nastaveny tak, že se ručičky posunují po minutě podle elektronického rádiového signálu. Tento způsob hodin garantuje, že odchylka od přesného času může být 0,05 vteřiny za rok. Celý systém je radiově řízen podle atomových hodin umístěných v Německu ve Frankfurtu nad Mohanem. Do elektronického systému je zabudována paměť pro případ výpadku elektřiny. Na hodinách se po obnovení její dodávky automaticky nastaví správný čas. V paměti hodin je také automatická změna letního a zimního času. Zvon na kostelní věži odbývá dnes a denně každou celou hodinu, čtvrthodiny oznamuje menší, nový zvon zvaný cimbál. Celý průběh rekonstrukce hodin od jejich sejmutí
z věže kostela přes opravu v dílně až po opětovnou instalaci natáčela německá televizní stanice ARD, která také 16.4.2000 od 13.hodin na svém okruhu o ledčických kostelních hodinách pořad vysílala. Obecní úřad pořídil videonahrávku tohoto pořadu jako součást videokroniky obce ledčice.
Dílo sochaře, malíře, šperkaře, restaurátora, organizátora Eurokom, uměleckého kováře, Mistra Karla Melouna, budí všude po světě zaslouženou pozornost. Celou řadou plastik se pyšní jeho rodný Klášterec nad Ohří,
ale i středověká Kadaň, Chomutov, Praha, Německý Aachen, Mnichov, italské Benátky, Vatikán, či Stockholm. Znají jej
v USA, Holandsku, Švédsku, In-dii, v Rusku i jinde. Jako jediný Čech získal stipendium od Evropské Unie a UNESCO na několika měsíční stáž v Benátkách, kde se pod vedením světoznámého profesora přezdívaného „papeže kovářů“, Alfréda Habermanna, dopracoval k posledním kapkám dokonalosti. Domů se vracel s mezinárodním osvědčením restaurátora kovů, díky kterému může jako jeden z mála, restaurovat památky po celém světě. Tenento Klášterecký Hefaistevje také jediným úspěšným průkopníkem v tvorbě plastik z ušlechtilé oceli. Sochy jako klášterecká madona, Jákob, Strom života, Noemova Archa, Homo sapiens sapiens, Madona s dítětem, Kelt či Zrození jsou toho důkazem. Karel Meloun železo přinutil i zpívat. Že je to svatá pravda, poznáte, rozezníte-li nádherné kovové vlasy jeho Mimozemšťany. Karel Meloun má rád Ledčice. Věří tomu a tak trochu i závidí, že zde k sobě mají lidé blíž, že je tu méně závisti, zloby a špatností než ve městě. Protože má pro naši malebnou podřipskou vesnici velikou slabost, protože
s úctou a obdivem sledoval snahy místního Obecního úřadu a Referátu kultury v Mělníku o opravu zbědovaného lednického kostela, věnoval jí své unikát ní tepané dílo, svatojiřský kříž, ten byl citlivě osazen do gotických božích muk, které stojí dlouhé věky na svahu přiléhajícímu k restaurovanému kostelu, 8.září 2000. Třebaže kříž měří 180 centimetrů a váží 20 kilogramů, působí velmi křehce a subtilně. Umění Karla Melouna dalo celému historickému areálu svatováclavského kostela novou ušlechtilejší a duchovnější tvář.
Alianční znak:
Restaurátorské práce na aliančním znaku Lobkowiců provedli pražští akademičtí sochaři, Vojtěch Adamec a Martin Pokorný v listopadu roku 2000. Znak velmi složitého útvaru o rozměrech 190x115 centimetrů, ve kterém jsou obsaženy všechny tituly a nároky knížecího rodu roudnických Lobkowiců, získaný v této podobě roku 1651, je osazený v ose nad hlavním, zá-padním , portálem kostela svatého Václava. Zubří hlava připomíná Polyxenu z Pernštejna, s kterou Zdeněk Vojtěch z Lobkowicz vyženil panství Roudnické. Anděl připomíná vévodství zaháňské. Dále je zde zosobněn Český lev, orlice, nejsou tu zapomenuty tři hvězdy, tři vertikální pruhy i menší středový znak. Celý alianční znak korunovaný velkou knížecí korunou je přidržován dvěma andělíčky. Některé modelační detaily byly v naprosto havarijním stavu. Celý erb byl rozlomen na tři díly, jeden andělíček zcela odpadl. Výtvarným materiálem erbu je jemnozrnný žlutozelený pískovec pražské provenience, těžený v oblasti mezi Bílou horou a Petřínem. Erb s portálem tvoří jeden celek a souvisí s barokní přestavbou z let 1737-1752 původně gotického kostela, zničeného ve třicetileté válce. Restaurátorské práce na aliančním znaku skončily už na podzim tohoto roku. Přes zimu budou doplněny silně poničené sošky andílků, a ty pak instalovány na své původní místo za vhodného počasí na jaře roku 2001.
Počátkem listopadu tohoto roku se sešli představitelé obce Ledčice se zástupcem římskokatolické církve, Mgr. Milošem Szabo, administrátorem, pod jehož farnost spadá i část Podřipska, ve které leží naše obec. Dřívější vztahy byly víceméně nulové. Proto byla domluvena vzájemná spolupráce a dohodnuty podmínky, za jakých bude možno areálu kostela svatého Václava využívat nejen jako církevního, ale i kulturního a duchovního centra naší vesnice.
Prvním počinem, jímž začalo znovuoživení života v nově opraveném chrámu, byla téměř symbolická slavnostní mše v neděli 3. 12.2000 zahajující adventní čas. Hned po ní se uskutečnil benefiční adventní koncert studentek Hudební akademie můzických umění v Praze, čtyřiadvacetileté operní pěvkyně Pavly Senič a třiadvacetileté varhanistky Dany Kosinové. Předvedly skladby J.S.Bacha, F.Schuberta, A. Dvořáka, CH.F. Gounoda a J. Zacha. Takový aplaus
a slávu plně zaplněný kostel zatím ještě nezažil. Všichni byly nadšeni výkony obou dívek. Mnohým z očí tekly slzy dojetí. Při závěrečné písni Ave Maria nikdo ani nedýchal, byly to neskutečně krásné chvíle na které se v Ledčicích vzpomíná ještě dnes.
O Štědrý den, v nedděli 24.12. ve 20 hodin přišlo mnoho ledčických a přespolních občanů do kostela společně prožít několik očistných chvil. Vyslechly si nejen podnětná slova administrátora, Mgr. Szabo, o vzájemnosti a lásce,
ale přišli si také poslechnout klasické vánoční koledy v podání dětského pěveckého sboru místní školy pod vedením
a za varhanního doprovodu studenta Tomáše Kučery. Děti svým vystoupením všechny přítomné nesmírně potěšily
a mnozí si s nimi i zazpívaly.
Snad tyto první kroky otevřely v Ledčicích cestu k novým tradicím. Zároveň podle představ OÚ i představitelů církve, budou všechny podobně organizované akce pojímané jako benefiční. Získané finanční prostředky
z dobrovolného vstupného budou použity na opravy interiéru kostela svatého Václava. První dvě setkání, o kterých jsem se výše zmínila, takto vydělala téměř 12 tisíc Kč.
Stejně vynikající úspěch měl i první lednický Vánoční jarmark, uskutečněný ve školní tělocvičně od pátku 1.12
do neděle 3.12.2000. místní i přespolní návštěvníci zde měli možnost vybrat si vhodné dárky a umělecké předměty
pro své blízké i pro sebe. Nakoupily tu zboží v celkové hodnotě více než 30 tisíc korun. Svými výrobky se zde prezentovali:
- Jura Vanya – Fajkusová keramika
- Jitka Nezenová – suché květinové vazby
- Bratři Uhrové – dřevěné výrobky
- Veronika Kubáčová – miniatury a paličkování
- Jiří Šimon – kovové řemeslné výrobky
- Monika Šuldová Macáková – přírodní keramika
- Knihkupectví „U Vlachů“- výběr knih pro děti a dospělé
- Vladimír Dvořák, City Real – stříbrné šperky s drahokamy
- Marta Kresplová – textilní výrobky
27.října tohoto roku si mnoho občanů udělalo hezkou chvíli a přišli si do školy posedět při kávě a povídání
s vynikajícím člověkem, spisovatelem, redaktorem, příležitostným básníkem, kronikářem a publicistou, obřístevským rodákem, Miroslavem Síglem. Přišel vyprávět o svém životě, o tom jak vznikaly jeho knihy „Na vlně 490 metrů“, „Byly jsme při tom“- o okupaci v roce 1968, o básnické sbírce „Co jsem měl na srdci, to bylo v duši mé“ a „Etudy domova“,
či o jeho posledním, přímo encyklopedickém díle „Osudy a Osobnosti Obce“. Přítomné zaujalo vypravěčské uměné
o šťastných i méně šťastných peripetiích jeho života. Setkání bylo velmi příjemné a otázky i odpovědi na ně nebraly konce. Potěšitelné je, že besedy se zúčastni-li nejen dříve narození, ale i ti velice mladí.
Chválu si zaslouží unikátní dílo malíře Pavla Kocha, který technikou starých mistrů nakreslil rozměrnou mapu našeho regionu, kde se skví i naše obec reprezentována právě opraveným kostelem svatého Václava. Mapa byla vydána v květnu roku 2000 brněnskou firmou Forza. Je zde i několik fotografii a krátká zmínka o historii a malebnosti Ledčic. Obraz si může každý zakoupit za pouhých 85 Kč na OÚ.
Firma THC PRESS a její majitel Tomáš Hora z Karlových Varů se zabývají leteckým snímkováním. Také pro naši obec vytvořili čtyři druhy rozměrných zalaminovaných fotografii formátu A3, na kterých jsou Ledčice zachyceny v celé své rozlehlosti a kráse. Prakticky každý dům, každá cesta, rybník ba i strom , zde mají své místo. I z výšky je zřejmé, že naše vesnice patří mezi ts plné zeleně a pěkně udržovaných ploch. Přes poměrně vysokou cenu (250Kč) jdou obrazy dobře na odbyt. Obec se může pyšnit i novými leteckými pohlednicemi, které vydala stejná firma.
Náš ledčický čtvrtletník vycházející od 8.1.1999 pod názvem Ledčické novinky, spatřil světlo světa letos pětkrát, neboť bylo vydáno i mimořádné vánoční číslo. Novinky se snaží být odrazem své vesnice. Zařazují nejaktuálnější problematiku, snaží se také pozvednout duchovní úroveň svých čtenářů zpracováváním historických událostí, které mají vztah k Ledčicím i nejbližšímu okolí, otiskují výtvarné i literární pokusy místních dětí, mapují změny v obci, kritizují nešvary, chválí pomoc a dobré skutky, blahopřejí jubilantům, zařazují články regionálních publicistů, především Ing.Špecingera, zvou na kulturní akce a podobně. Obecní úřad plně dotuje tisk tohoto čtvrtletníku, neboť je v jeho zájmu, aby přišel do každého stavení ve vsi. To naprosto není obvyklé. V okolních obcích i městech , vycházejí-li vůbec místní noviny, jsou k dostání pouze za peníze. Zatím mají novinky příznivý ohlas a lidé už se těší na každé další číslo. Potěšující je, že mezi jejich čtenáře patří děti a omladina.
14. března roku 2000 navštívilo hned několik redaktorů Deníku Bohemia-Mělnicko naši obec. Rozběhli se po vsi, popovídali si s občany, zašli do školky i do školy, do knihovny, na Obecní úřad, za nejstarší občankou i za právě narozeným Mirečkem Ohmem, prohlédli si výstavu o historii Ledčic, mluvili s pracovníky pracujícími na opravě kostela, zašli i do hospody. Zdá se, že jim nic neuniklo. A tak příští den už jsme četli v příloze jejich novin „Vesnice 2000“ titulky článků věnovaných naší obci. Mladí lidé přestali ze vsi utíkat, paní Šimralová - nejstarší z Ledčic, tříměsíční Mireček spal, Ve škole změnily školní řád a založily vlastní muzeum, Knihovna se rychle stala kulturním centrem obce, Černé skládky z okolí Ledčic mizí, spolek Říp funguje přes sto let, Historické hodiny jsou opět na svém místě. Obec pod Řípem byla osídlena již v době noelitu. Dálkové autobusy ve vsi nestaví… Také v další dny a týdny se v novinách objevují články, fotografie a zprávy z naší vesnice. Všechny archivujeme. Máme radost že lidé z denníku Mělnicka na nás nezapomínají, občas se ozvou a že se také staly odběrateli našich lednických novinek. Takové vztahy jistě potěší.
O spolupráci má také zájem i celostátní MF Dnes. V roce 2000 o Ledčicích bylo otištěno v různých periodikách celkem 80 článků.
Na počest 55.výročí osvobození naší republiky a ukončení II.světové války se konal i v Lečicích pietní akt u obou pomníků padlých. Občané tiše zavzpomínali na oběti 1. a 2. světové války, kteří nebyly neznámými anonymními lidmi. Mnozí z nich nesli stejná jména, která se vyskytují v obci dodnes: Bušil, Fric, Hýbl, Justa, Král, Nedvěd, Plicka, Voves…Však také, když v roce 1924 byl vztyčen těmto lidem v parčíku pod školou žulový pomník, napsali na něj ledčičtí toto motto: „ Těm, kteří ve světové válce 1917-1918 umírajíce svobodu nám křísili, věnují vděční spoluobčané.“ Přítomní položili kytici také k hrobu tří ruských vojáků, pochovaných na katolickém hřbitově. 8. května roku 1945 se s poručíky Djačukem a Alechinem a s vojínem Natoreinem převrh na teplické silnici, v místě, kde se dnes říká „pod Márou“ nákladní automobil. Také tito tři mladí lidé se již nikdy nevrátí domů.
Důležitou událostí pro Ledčice v tomto roce bylo i přestěhování poštovního úřadu do nových prostor v budově koloniálu paní Chmelové. Ve staré poště, v jedné z místností na evangelické faře, pošta fungovala od 1. prosince roku 1955. Naposledy tu paní Veršová úřadovala 29.3.2000. Od 1.dubna, na Apríla, pak začala pracovat nová, krásně zařízená a moderní technikou i bezpečnostním opatřeními vybavená pošta přímo na návsi, v centru všeho místního dění. Historie ledčického poštovnictví je velmi zajímavá. Až do onoho roku 1955 obec spadala pod Poštovní úřad
v Podhořanech a odtud také veškerou poštu, včetně balíků, na svých kolech denně přiváželi pošťáci, pánové Pšenička
a Tyle v krásných uniformách. Dochovaly se o tom nostalgické dobové fotografie. Dopisy a balíky od lednických občanů byly schromážďovány v trafice pana Krále v západní části návsi. Trafika sloužila i jako místo a zdroj informací. Tady
se lidé scházeli na „táčky!, kupovaly zde kromě tabáku a papírenského zboží i noviny, kterých tu prý bylo na výběr opravdu hodně. Škoda jen, že čas sebou odnesl nejen mavomodré uniformy pošťáků s jejich lesklými knoflíky a typickou pelerínou z roku 1918. Ale i modré poštovní schránky – obojí bylo zrušeno v roce 1963. Mrzuté je především to, že doba sebou vzala i kvalitní noviny a naopak přinesl bulvár, hrůzu a škvár.Rating, jako argument, že „to“ lidé chtějí, že to čtou,
je nejstrašnější slovo, které znám. Pan Werich by to nazval vytírání nosu židlí. Že to lidé čtou přeci neznamená,
že je to dobré, kvalitní. Tohle otupování, ubohost je zlé. Lidé nevědí, kdo napsal hymnu, neznají Shakespeara, Němcovou, da Vinchiho,…. Prvním poštmistrem v Čechách prý byl první polovině 16. století za panování Ferdinanda I. ,Ambrož Thurn Taxis. Na Mělníku fungovala nejstarší pošta od 1.9.1759 ve Veltrusech. Měl-ník ji otevřel až mnohem později, roku 1836. V porovnání s těmito „stařenkami“ je naše ledčická pošta naprostá mladice. Dlouhá léta ji kralovala paní Kánová, dnes na poště úřaduje paní Veršová. Poštovní směrovací číslo Ledčic je 277 08.
Nechci si brát na paškál nekonvenční styl jejich tvůrců. Ta plechová v zatáčce na Černouček je skutečně „architektonický skvost“. Autobusové zastávky už zaujaly spíše pro svou dnešní, původně určitě nezamýšlenou funkci. Staly se totiž místem setkávání drbů, lásek, místem kde se poznává cigareta, alkohol i následky z toho plynoucí.
Ano, naše mládež nám vyrůstá na zastávkách. Teenegři tu sedí, roztahují se, klábosí, líbají se, tůrují své motocykly, pokuřují, pokřikují a já nevím co ještě. Zastávka občas dozná nějaké újmy- tu se vysype odpadkový koš, vyhoří vývěsní tabule, sedátko lavičky nese blátivé stopy. Ale na druhé straně mi zastávkový život připadá vcelku fajn. Je to takový malý místní Hyde park, torzo. A k zahození ani není fakt, že se děti před dospělými neskrývají kdesi v ilegalitě, že jsou tu tak říkajíc na očích. Mládež má k tomut svému kulturnímu místu i vcelku pozitivní vztah. Dala bych možná proto tip politikům, jak získat budoucí voliče. Co použít heslo: „To my chceme nejvíce, pěknou zastávku do každé vesnice“!?
Je krásné, že i v dnešní době, tolik uspěchané a stresující, si naši ledčičtí občané nacházejí cestu do knihovny. Jak vidno, kniha má tvrdý kořínek, i když jí mnozí předpovídaly zánik, či alespoň vystrnadění z pozic, která po staletí měla. Kniha nejen podává informace, ale zároveň člověka obohacuje, rozvíjí, nutí ho přemýšlet, soustředit se i pustit uzdu fantazii.Rostoucí ceny knížek, které se pomalu opět dárkovým sortimentem, jsou důvodem, že mnoho lidí raději navštíví veřejnou knihovnu a s přečtenými knihami se po čase opět rozloučí. V naší obci vede knihovnu již druhým rokem student Tomáš Kučera. V letošním roce byla Obecním úřadem uvolněna částka 5 717 korun, která náklady spojené
s nákupem knižních titulů stačila pokrýt. Možná je to také tím, že knihy nenakupují ekonomicky. Tedy nejen v knihkupectvích, ale i při akcích s velkými slevami a výprodeji knih. Knižní fond se v roce 2000 rozrostl o 52 titulů. Nejvíce knížek, které v ledčické knihovně jsou, 1403, představuje beletrie pro dospělé, nauč-ných tu pro ně je 65. Knižních titulů pro děti je 442, z toho 15 naučných. Celkem bylo v knihovně v roce 2000 – 1910 knih. Registrovaných čtenářů je 50,
z toho 11 dětí. Návštěv bylo uskutečněno 180. 30 titulů bylo zapůjčeno z jiných knihoven. Knihovna je pro veřejnost otevřena každou středu od 15 do 18 hodin. K dispozici jsou tu i časopisy, počítač, společenské stolní hry. Nejžádanější knihy jsou cestopisy, historické romány, sci-fi, „klapkové“ životopisy, detektivky, knihy D. Steelové a Sheldona Rofertse..
Děti toho v letošním školním roce mnoho dokázaly, mnohým potěšily. Vytvořily kolektiv, který drží pohromadě,
ve kterém nedochází k žádným větším konfliktům, kde nejsou ani náznaky šikany, jež se ve stále větším měřítku objevuje snad skoro všude. Ve škole je rušno, někdy hlučno, ale to je příznačné pro spokojené a nestresované děti.
Pro takové děti je pak radostí připravovat nejrůznější akce a zaměstnání. Letos jich bylo opravdu požehnaně. Protože ledčické škole byla udělena vyjímka z povinného počtu 13 žáků (nejméně) na jednu třídu, může mít letos pouze 24 žáků. Co mají letos za sebou?
- účast v několika výtvarných soutěžích: Já a moje kolo, Nejkrásnější srdíčko pro maminku, Až budu starý, apod.
- soutěž ve sběru PET lahví (vyhodnocení 9.3 a 30.6), nasbíráno celkem 12 377 kusů, nejlepší sběrači: L. Budková, A.Holubová.
- pěvecká soutěž „Lednický kanár“- výtěz: K. Salačová
- fotbalová soutěž „Zlatý gól“ – výtěz J. Emmer
- soutěž v aerobiku – vítězky: K.Salačová, K. Škarohlídová
- dopravní bezpečnostní soutěž s první pomocí, celosvětová akce OSN (1.-15.5.2000)
- minifotbal- vítězové: V.Uher, O.Došek
- turnaj ve stolním tenise- vítěz M. Justa, V. Uher
- turnaj v šachu- vítěz M. Justa
- Účast na šesti divadelních představeních v Roudnici, v Praze, v Lužci
- Spolupráce s muzeem Mělník : 8. 2 období přástek
10. 3 Příroda kolem nás
15. 6. Středověký Mělník
22.12 Advent v muzeu Mělník
- cyklus 10 dvouhodinových přednášek (ptáci, stromy,..) ve spolupráci s ……..Roudnice
- návštěva veltruské galerie – obrazy a plastiky V. Klirutové
- 18.12. Vánoční výstava (obrázky, výšivky, keramika Betlémy, perníčky,…)
- 17.,16.12. uspořádání výstavy „Na plotě“ z výtvarných děl dětí
- exkurse: Historické objekty v Ledčicích, sklárna, knihovna, Obecní úřad, firma POST-
DESIGN, Samaritáni, Praha magická
- návrat k lidovým tradicím: Čertí rojení,Tři králové, Masopust, Otvírání studánky,
vynášení smrtky, Čarodějnice, Den matek – uspořádání soutěže pro maminky, staročeské máje, Dětská veselice, Vánoční besídka, Štědrovečerní mše v kostele – zpěv koled, Vítání občánků.
- Výlety: Veltrusy, ZOO Praha, Mělník, Kokořín, Praha – Anežský klášter (malování)
- Významné dny: 21. 4. Světový den boje proti hluku
24. 5. Světový den mléka – slavnostní přípitek mlékem
5. 6 Den Země – soutěž, všichni v zeleném oblečení
19.10 Den Stromů
- Ozdravný pobyt na horách v Josefově Dole 23.1 – 29.1.2000
- kroužky: plavecký, aerobiku, dramatický
- plavecký výcvik v Roudnici, později v Litoměřicích
- průběžný protidrogový program
- spolupráce se spádovou plně organizovanou 2 ZŠ v Roudnici – návštěva
- užívání softwaru při vyučování
- dopisování při hodinách anglického jazyka s tělesně postiženým chlapcem
- kurní odměny nejlepším žákům
V roce 2000 škole svými sponzorskými dary přispěli:
- A.Salač – zaplatil pobyt ve ŠvP dvěma sociálně slabším dětem
- Pískovna Ledčice- dopravu na školu v přírodě
- Carostav Kralupy – doprava do divadla Skalet Praha
- Mewa Roudnice – doprava na celodenní školní výlet
- Někteří členové obecního zastupitelstva – věcné a finanční dary
Opravy a úpravy ve školní budově a další pomoc Oú škole:
- instalování žaluzií - malířské stojany, počítač.stolek
- obložení šatny - oprava střechy nad WC
- kytky na radiátory - úprava školní zahrady
- skříňky na aktovky, oprava nábytku - drobné údržby
- zajištění věcných cen do soutěží - vymalování chodby a jídelny
- obměňování a rozšiřování kabinetních sbírek
- nákup názorných pomůcek, učebnic, encyklopedii, časopisů apod.
- nákup počítačových programů (AJ, Matematika)
- nákup čtvrtek, barev apod.
V roce 2000 v mateřské školce skončila svou dlouholetou pedagogickou činnost paní ředitelka, Iva Zrůstavá,, která odešla do starobního důchodu. Na její místo na základě konkurzního řízení od září roku 2000 nastoupila paní Milena Justová.
V roce 2000 se ve školce uskutečnili tyto akce:
- zájezd do divadla S+H
- předplavecký výcvik
- výlet do ZOO v Praze
- výstavka nucených prací
- sběr pomerančové kůry
- prohlídka vozu záchranné služby
- účast dětí na Dětské veselici
Nové vedení mateřské školy, má několik nápadů, jak zútulnit prostředí herny, pracovny i ložnice dětí. Chystá se také změnit celou koncepci práce MŠ.
Ani letos se činnost Červeného kříže, Zahrádkářů či Hasičů nijak neprojevila. Akce mysliveckého spolku Lověna zůstaly ve stejných mezích jako v roce 1999, takže by bylo zbytečné je na toto místo kroniky pouze opsat. Totéž se týká kynologů. Spolek Říp uspořádal 29.1.2000 svoji valnou hromadu, na které zhodnotil svou činnost v minulém období
a opět konstatoval nutnost rozšířit své řady o mladší členy. Při masopustním průvodu obcí 26.2.2000 se několik „bratrů“ objevilo v maskách. 11.3 a 18.11 spolek uspořádal sběr železného šrotu po celé vsi. Výtěžek bude postupně využíván
k financování nejrůznějších aktivit. V srpnu tohoto roku se spolek ŘÍP postaral o nátěry průlezek, skluzavky a nově instalovaného plotu na školní zahradě. 26.srpna byl také organizátorem nohejbalového turnaje mužů na školním hřišti, kdy zajis-til perfektní občerstvení pro účinkující i značné množství diváků. zlatým hřebem celoroční činnosti spolku byl již tradiční zájezd do města Soběslavi na historické setkání vlasteneckých spolků a obcí baráčníků. Členové spolku ŘÍP
se zúčastňují se svým praporem také pohřbů svých zesnulých členů, kdy kráčejí vždy v čele smutečního průvodu.
Také SOKOL v letošním roce nevybočil nijak zvlášť ze svých aktivit. Pořádá tradiční fotbalová utkání, turnaj
v minifotbale pro děti při dětské veselici, pan Kořínek organizoval 3.6.turnaj v nohejbale nazvaný ledčická síť. V letošním, prvním ročníku se zúčastnilo celkem 12 družstev.Pro sokol obecní úřad odkoupil pohledávky restituentů v celkové hodnotě pozemků 123 000, ale po dohodě s majiteli zaplatil pouze 89 000. nyní jsou již pozemky převedeny na obec ledčice, takže na Skalce se bude moci hned jak dovolí počasí začít s výstavbou nového sportovního areálu. Měla by sem být zavedena i voda a elektřina, takže vybavení bu-doucího sportoviště bude vcelku kvalitní.
Základní organizace Českého svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva byla v Ledčicích na popud několika nadšenců v roce 1959. nebyl to prý lehký úkol, začít bez jakékoli podpory. Už první pokus uspořádat propagační výstavu skončil nezdarem z důvodu výskytu mixematozy králíků. Takže těch několik korun, které zbyly z vybraných členských příspěvků, nestačilo ani na poštovné k rozeslání nejprve přihlášek, a pak na odvolání výstavy. A tak, bohužel, pokladník musel sáhnout do své vlastní kapsy. Začátkem roku 1960 bylo přizváno na schůzi několik členů svazu chovatelů, kteří sice bydlely v Ledčicích, ale organizováni byly ve Ctiněvsi. Zde přijali návrh, aby přestoupily do místní organizace a pomohli vybudovat dobré zázemí. Členové tělovýchovné jednoty Sokol chovatelům půjčili 500 Kč
na zakoupení testovacích kleští pro králíky. Také jim džentlmensky přenechaly sběr železného šrotu v Ledčicích,
aby se alespoň trochu navršilo jejich stále mínusové konto. Sběr vynesl tolik, že mohl být zaplacen Sokolu dluh
a vyrovnáno manko pokladníka, který doposud hradil poštovné ze svého. Chovatelé pořádaly brigády pro JZD a MNV, pustili se do výroby obrubníků k chodníkům, položili žlaby do povrchové kanalizace obci apod. Opět se pokusili
o uspořádání propagační výstavy a protože se podařila, konali ji i v dalších letech. Za výtěžek pak pořídili několik voliér
a klecí na králíky, holuby, drůbež a exotické ptactvo. Škoda, že čas od času zasáhl mor králíků, psedomor holubů
či mixematóza králíků. Palčivým problémem poslední doby, jako ostatně ve všech spolcích a organizacích, je generační otázka. Po roce 1989 na příklad ze Svazu chovatelů vystoupili ti, kteří do něj vstoupili vlastně jen s vidinou přídělu krmiva pro svá zvířata. Ne každý zůstal tomuto náročnému koníčku věrný. Ze zakládajících členů spolku setrval už jen přítel František Vysoký, který dodnes zastává funkci registrátora králíků. Zúčastňuje se výstav, pořádaných v okolí Ledčic.
Za zásluhy v chovatelství mu bylo v roce 1990 společně s Václavem Justou uděleno svazové vyznamenání prvního stupně. Činnost organizace značně narušilo také zrušení restaurace Na Vinohradech, kde se konaly schůze a výstavy
i restituce objektu č.p 8 , ve kterém býval sklad spolku a kde se pořádala poslední výstava. Od té doby je práce svazu chovatelů stále obtížnější. Sejdou-li se její zbylý členové na schůzi v hospodě U Šourků, je opravdu těžké cokoli v klidu projednat. Český svaz chovatelů v Ledčicích měl k 31.12.2000 evidováno členů, kteří jsou zařazeni do čtyř odborů – králíků, drůbeže, holubů a exotického ptactva. Protože většina z nich je již v seniorském věku, snaží se dle možností zúčastňovat výstav okolních spolků, které k tomu mají vytvořené zázemí a podmínky. Jde především o areál v Cítově,
ale i jinde. Na těchto soutěžích ledničtí chovatelé rozhodně nezůstávají na posledních místech, naopak jejich jména
se objevují hodně ve předu.od roku 1998, kdy byla v Litoměřicích v areálu Zahrady Čech uspořádá-na „První Česká výstava“, se jí členové ledčické organizace pravidelně zúčastňují a také dosahují velmi dobrých ocenění. Pan František Vysoký získal čestnou cenu na holuba slaváka červeného lysého, Vlastimil Došek dostal dvě čestné ceny,
a to na holuby slaváky modré sedlaté a na modré sedlaté kapraté cenu vítěznou. Na brněnské Evropské výstavě, uspořádané také v roce 1998 pan Vlastimil Došek získal tři čestné ceny a vítězný pohár za nejlepší kolekci českého slaváka. Tentýž chovatel obdržel v klubových soutěžích v Kolíně čestnou cenu a 1. pořadí v soutěži českých slaváků.
V letech 1998 a 1999 získal ocenění „Šampión výstavy“.
Nejen prací živ je člověk, proto se ani v Ledčicích nezapomíná na obnovu duchovních a kulturních hodnot,
na návrat ke starým lidovým tradicím, na navázání na staré zvyky a obyčeje. Dnešní odlidštěný a přetechnizovaný, uspěchaný svět to velmi potřebuje. Na Podřipsku, kam naše obec odedávna přináležela, bylo v průběhu kalendářního roku dodržováno velké množství nejrůznějších svátků. Alespoň část z nich chceme obnovit. Našim lidem přece nic neříká Halloween, Santa Claus, svatý Valentýn. U nás se odjakživa slavily čarodějnice, Ježíšek a prvomájový svátek zamilovaných. Právě proto, aby se nezapomínalo na kořeny kulturního dědictví našeho národa, táhne obcí o masopust už podruhé po desítkách let průvod maškar, Tři králové se svým poselstvím letos psali ke své šifře K+M+B letopočet 2000, vesnice se sešla u otvírání studánky s průzračnou vodou na Srbáku, děti si vyslechli krásné vyprávění magistry Nadi Černé z Mělnického muzea o období přástek, v dubnu početný zástup dětí i dospělých vynášel Smrtku, večer na svatou Walhugu se pálili čarodějnice, druhou květnovou neděli všechny ženy přijaly pozvání na oslavu Dne matek,
kdy si pěkně a zvesela zasoutěžily. Nesmím zapomenout na velikonoční pomlázku, která v naší vesnici probíhá obzvláště bujaře. Květen byl ve znamení májů, kdy každý, kdo má nohy, se připojí ke staročeské obchůzce od stavení
ke stavení ve kterých má hospodář neprovdanou dceru. Také místní Bartolomějská pouť a Kateřinské posvícení se v tomto roce jak se patří vydařilo. Nechyběla ani večerní ta-neční zábavu. V adventním čase se vyzdobila celá obec i kostel. Děti pak ještě čekala vánoční besídka s nadílkou, před tím ještě Mikulášská obchůzka a rok nakonec uzavřela nesmírně krásná Štědrovečerní mše v kostele svatého Václava. Návrat k lidovým tradicím, to není sentiment, nostalgie či dokonce kýč. Lidové tradice nám pomáhají nezapomínat, kdo jsme, že máme svoji historii plně srovnatelnou se světem, a že do toho světa musíme vstoupit ne v předklonu, ale hrdě, se vztyčenými hlavami, protože máme na co navazovat a co přinést.
V roce 2000 obecní úřad uspořádal celkem 7 zájezdů na divadelní představení do pražských divadel. V průměru autobus vezl kolem 45 diváků.
19. 1. Jak je důležité míti Filipa - D. Na Vinohradech
22. 2. D´Artagnan - Divadlo ABC
12. 3. Švestka - Divadlo Járy Cimrmana
1. 4. Nikdo není dokonalý - Divadlo J. Grossmana
19. 4. Herold a Maud - Divadlo ABC
3. 6. Divadelní komedie - Divadlo Na Vinohradech
25.11. Cizinec - Divadlo ABC
Za klasickou dechovkou se v roce 2000 vyjelo dvakrát. Autobus obsadili především ledničtí senioři.
31.10. – Božejáci – Kulturní dům barikádníků v Praze
12.12. – Moravenka – Praha
Koncertů dechových hudeb si také užili účastníci vlastivědného zájezdu do Soběslavi, který uspořádal 14. a 15. 7. spolek Říp.
26.srpna se od 14 hodin na školním hřišti a přilehlých prostorách uskutečnilo první mužné klání nazvané Ledčický Kosa Cup. Stateční muži se utkali v pěti disciplínách.
- sekání travní plochy 2 x 2 m ruční kosou
- hod starou ojetou pneumatikou do dálkyzena soudní pitv
- jízda s „radvancem“ slalomem k metě a zpět
- zaseknutí sekery do špalku na předem určené místo
- vypití půllitru piva „na čas“
Silnější osazenstvo naší obce přijalo toto utkání, přesně tak, jak bylo myšleno. Jako pořádnou recesi, zábavu, ba srandu se vším všudy. Všichni přítomní hlučně fandili. Vítězové byli samozřejmě odměněni. Odnesli si skleněné i keramické půllitry, štamprlata, karty, tašky a dokonce i bublifuky. Snad se zrodila další ledčická tradice.
- ukradené maringotky: zřejmě nouzi o bydlení pociťovali zloději, kteří v naší obci ukradli v únoru roku 2000 dvě maringotky. Policisté jako zloděje odhalili dva 27 leté muže z Terezína a z Litoměřic. Ti svým činem způsobili škodu 85 tisíc Vyšetřovatel oba muže obvinil a oni již tráví dny ve vazební cele.
- Mrtvý Ukrajinec ve vaně: nepříjemný pohled se naskytl ve středu 5.4.2000 majiteli domu č.p. 190, panu Jaroslavu Pickovi. Ve vaně svého bytu objevil mrtvé tělo 27 letého Ukrajince, který na domě pracoval. Společně s policisty
se na místo dostal i lékař. Nedokázal určit co bylo příčinou cizincovi smrti, ale vyloučil cizí zavinění. Proto byla nařízena soudní pitva.
- Sebevrah na Škarechově: 23.5.2000 byl nalezen v bezvědomí a značně podchlazený mladý muž Jelínek z Nové Vsi. Ten měl za několik dnů nastoupit na ledčickém OÚ svou náhradní vojenskou službu. Údajně z nešťastné lásky a kvůli neshodám v rodině spolykal větší množství jakýchsi prášků. Lékaři mu život zachránili, avšak mladík musel být hospitalizován v psychiatrické léčebně.
- Roj včel: Na zahradě paní Jiřiny Sirové č.p. 148 se 28.6. usadil veliký roj včel. Několik místních včelařů odmítlo z obavy, aby nenakazila svá včelstva roj odchytit. Pomoh až pan Cinekr č.p.16
- Pervitin v Ledčicích: Na policejní kontrolu doplatil v červenci 2000 devětatřicetiletý muž ze Štětí, který se v tu dobu právě nacházel v naší obci. Policisté u něho totiž našli přes tři gramy psychotropní látky metanfetamin-pervitin a dopustil
se tak trestného činu podle protidrogového zákona.Případem se zabýval litoměřický vyšetřovatel, proto-že zmíněný muž zde již jeden trest má.
- Případ byl odložen: Dvojice dětí ve věku 14 a 15 let se počátkem srpna vloupala do rodinného domu v Ledčicích. Případ byl odložen z důvodu nezletilosti pachatelů.
- Případ Zalabáková: Počátkem srpna proběhla jednání s právníkem obce, JuDr. Zikmundem ve věci soudního sporu paní zalabákové versus obec Ledčice o nevyplacené nájemné za část nemovitosti č.8 od prosince 1993 do března 1994. Nájemné, které bylo majitelce vyplaceno, se jí zdálo nízké.Bývalý starosta Štefan Vereš, odmítl platit vyšší nájemné, a tak paní Zalabáková podala stížnost k soudu. Od té doby se případ vlekl až do roku 1998. Mezitím proběhlo několik soudních jednání, kdy soud navrhl domluvu, ke které však nedošlo. V roce 1998 byly paní Zalabákové nabídnuty náhradou pozemky, což nebylo přijato, neboť chtěla pozemky jiné. Nové zastupitelstvo v roce 1999 odmítlo dluh,
který se léty navýšil na cirka 90 tisíc zaplatit a obrátilo se na právní pomoc JuDr. Zikmunda. Nájemné bylo přepočítáno
a doplaceno ve výši 2 300 Kč. V roce 2000 soud žalobu paní Zalabákové zamítl, ale ta se opět odvolala. Takže
se teď v Ledčicích říká, má-li někdo nějaké starosti, toto „každý má svoji Zalabákovou“
- Krádež bomb: 26.9.2000 bylo z uzamčených klecí na dvoře OÚ v Ledčicích ukradeno 20 kusů plynových bomb. Škoda byla odhadnuta na více než 20 tisíc korun. Provozovatel prodeje, Český plyn, byl pojištěn, takže na základě zápisu České policie mu bylo vyplacené odškodné.
- Krádež zábradlí: 30.10.2000 bylo z evangelického hřbitova v naší vesnici ukradeno starobylé zábradlí. Pachatel nebyl dopaden a pátrání bylo přerušeno.
V září příštího roku oslavíme 775 let naší obce a 115 let místní školy. Obecní zastupitelstvo by proto chtělo uspořádat celodenní slavnost a výstavu o historii Ledčic i školy. Měla by vzniknout i publikace o obci, uvažuje se o vzniku „minimuzea“. Z toho důvodu se O ú ve svých Ledčických novinkách obrátil na všechny své občany s prosbou o pomoc. Je jen na nich , jak bude kniha, výstava či muzeum vypadat a dokáží-li, že Ledčice pro nás všechny nejsou jen místem, kde jíme, spíme, díváme se na televizi. Snad tato kulatá výročí rozhýbou celou obec.
Snad není dny, aby média neinformovala o tragédiích, které měly za následek prolití krve, ztráty na životech, materiální škody i lidské hoře. V paříži spadl concord, do Bahrajnu nedoletěl airbus, ke dnu šla ruská ponorka Kurskse 118 mladičkými vojáky na palubě, atentátníci řádili v moskevském metru, do dýmu se zahalila televizní věž v Ostankiru, tornádo řádilo v kanadském campingu , v rakouských alpách uhořeli lidé v tunelu. Na pražských Vinohradech se posadil červený kohout na střechu pivovaru, desítky cestujících se ocitli blízko smrti při největší automobilové havárii na nultém kilometru dálnice D5 z Prahy do Plzně. Kromě toho byla přečtena mapa lidského geonomu, která se skládá ze tří miliard písmen. Když prý se tato různá písmena poskládají vedle sebe vznikne zpráva o tom, jak vypadá člověk . Vědci teď mohou jednotlivé části obměňovat, něco dokonce vyndat a dát tam cosi jiného. Tak nevím, není to časovaná bomba, která v rukou neodpovědných jedinců může snadno vybuchnout.? Také počet lidí nemocných HIV, který způsobuje smrtící chorobu AIDS ve světě stoupl na 36 miliónů. Od počátku epidemie v roce 1986 zemřelo téměř 22 mil.lidí. 3. květen 2000 byl dalším dnem D, kdy Země měla být ohrožena, v ten den došlo k jevu, který se naposledy udál před zhruba 6 tisíci lety. Venuše, Merkur, Jupiter, Saturn, měsíc a Slunce ve znamení býka se vůči naší planetě postavili
v jedné přímce do zástupu. A nestalo se nic.V Praze si v září dali dostaveníčko zástupci Mezinárodního měnového fondu
a Světové banky. Dosyta se vykřičet, rozbíjet, ničit a pustit se do krvavého klání s policií přijeli odpůrci globalizace.
5.5 byly českou vládou předány, v rámci rozdělení majetku bývalé Československé federativní republiky, 4 tuny zlata Slovenské republice.
Domácím výstavám vládla nádherná, mimořádná a nesmírně rozsáhlá retrospektiva v Domě U kamenného zvonu v Praze, zasvěcená Marii Červínové, po celém světě známé jako slečna TOYEN. Výstavu shlédlo 67 tisíc lidí! 1.6-31.10 proběhla v Hannoveru světová výstava EXPO. Náš pavilon celý ze dřeva, zvaný ARCHA, byl nazván Českým zázrakem. Připomínal, jak mocní, slavní a šikovní byli češi a jaké u nás máme ojedinělé a záviděníhodné umělecké skvosty. V září byla spuštěna atomová elektrárna Temelín Vztahy mezi Rakouskem a Českem se ochladili na bod mrazu.V květnu hokejový reprezentanti ČR nasytily svůj národ opět zlatem. Stali se mistry světa roku 2000
a z Petrohradu přivezli nádhernou trofej. Olympijské hry v australském Sydney znamenaly zlato pro oštěpaře Jana Železného a stříbro pro mělnického boxera Rudolfa Kraje. 7.12.zemřel legendární sportovec Emil Zátopek, jehož jméno zná celý svět.29.10.2000 se podařilo poprvé od roku 1856 odsouzenci na doživotí, dvojnásobnému vrahu Jiřímu Kájínkovi, z nejtěžšího želáře v ČR, z Mírova, známého „Moravská Bastila“. Zatčen byl po několika týdnech v Praze. Evropa se bojí nemoci „šílených krav“, slintavky a kulhavky. Jsou vybíjena tisícihlavá stáda i zdravých zvířat. 18.12.
se bývalý ministr spravedlnosti, Otakar Motejl, složením slibu so rukou předsedy Poslanecké sněmovny V. Klause, ujal funkce vůbec prvního ombucmana, veřejného ochránce práv, v historii našeho státu. Konec roku 2000 byl ve znamení řetězce událostí kolem České televize. Pro filatelisty se druhé tisíciletí uzavřelo a zároveň se otevřelo tisíciletí nové roztomilými devítikorunovými poštovními známkami autorů Adolfa Borna a rytce Martina Srby. Vítězoslavně rozzářená kočka nad svým symbolickým úlovkem s datem 2000 rozohňuje odcházející milénium. Kouzelník z jehož klobouku vyskakuje králík s letopočtem 2001 je symbolem třetího tisíciletí. Věřme, že si tyto dvě známky budou s úctou
a pobavením ukazovat filatelisté i za nepočítané množství let. Také česká mincovna v Jablonci nad Nisou, která
je jediným výrobcem oběživa, uvedla na trh medaili k příchodu nového tisíciletí.. Námětem zlaté medaile o průměru 23 milimetrů, hmotnosti 8 gramů, a v ceně 5 490 korun od akademických sochařů Majky Wichnerové a Vladimíra Oppla,
je egyptská sluneční bárka a hvězdná obloha.
Máme tedy za sebou dvanáct měsíců, které přinesli mnohé. Rok 2001 také určitě nepřinese málo. Vítáme ho jako symbol naděje a změny. Bude nové tisíciletí, které přichází, érou kdy skončí všechny války, chudoba, zlé nemoci
a znečišťování životního prostředí? Bylo by také prima, kdyby lidé veškeré své konání začali cedit přes srdce, aby k sobě nacházeli cestu, aby si odpouštěli a pomáhali. Hned by bylo na světě lépe. Rozdávejme si přátelství, srdečnost, lásku
a klid. To vše se k nám několikrát vrátí. Přeji nám všem, při vstupu do třetího milénia pevné zdraví, rodinné štěstí, zdar
ve všech směrech, radost z věcí, které se povedou a dostatek práce, duchovní růst, životní optimismus a Boží požehnání. Lednicím přeji rozumné zastupitelstvo, stále krásnější ulice, spokojené obyvatele a klidnou atmosféru, která by i v budoucnu okouzlila každého, kdo do nich vstoupí.
Ivana Plicková